8. 1. 2009
- Spolupráce veřejného a soukromého sektoru při financování a zajišťování
některých služeb a investic s tím souvisejících je praktikována obecně v Evropě
a nazývá se "Public Private Partnership" (Veřejně soukromá partnerství).
- Tato spolupráce veřejného a soukromého sektoru není komplexně řešena směrnicemi
EU, ale metodikou, která je postupně doplňována a upravována podle zkušeností jednotlivých
zemí v Evropě a směřuje do budoucna ke směrnicové úpravě v rámci EU.
- Cílem nové právní úpravy provedené koncesním zákonem je
obecné nastavení právních mantinelů pro spolupráci veřejného a soukromého sektoru,
to znamená stanovení podmínek a postupu zadavatelů při uzavírání koncesních smluv
v rámci této spolupráce.
Je tato problematika upravena již v českém právním řádu nebo v zemích EU ?
- Ve většině zemí je tato problematika již upravena samostatným zákonem a jsou již
realizovány projekty na základě uzavíraných koncesních smluv.
- V českém právním řádu je tato problematika upravena v minimálním rozsahu v současném
zákoně o veřejných zakázkách.
Vytvořením samostatného koncesního zákona se napraví jednak nesystémové
zařazení koncesních řízení do současného zákona č. 40/2004 Sb., o veřejných zakázkách,
a dále se vytvoří obecné legislativní mantinely pro uzavírání Partnerství.
Jaké jsou přínosy spolupráce veřejného a soukromého sektoru podle nového zákona?
- V rámci této spolupráce získávají daňoví poplatníci lepší služby za nižší
náklady, přičemž mohou získat rovněž služby, které by jim veřejný sektor jinak vůbec
nebyl schopen zajistit, neboť na ně nemá potřebné kapacity.
- Mezi další argumenty pro využívání této formy spolupráce patří i řešení otázky rozpočtových
omezení jednotlivých států, kde spolupráce veřejného a soukromého sektoru formou
koncesní smlouvy umožňuje potřebné financování veřejného sektoru ze soukromých
zdrojů.
- Neméně důležitý je dále přínos z know-how a pracovních postupů,
které se uplatňují v soukromém sektoru pro veřejnou sféru.
- Významná je skutečnost, že při realizaci koncesní smlouvy dochází k přesunu
rizik na soukromý sektor, tj. na subjekty, které mají obecně lepší schopnost
řízení a tím dochází k omezení celkových rizik při zajišťování služby ve veřejném
zájmu.
- Efektivně fungující vztahy spolupráce mezi soukromým a veřejným sektorem
by měly přispět zejména k efektivnější alokaci veřejných prostředků a k zajištění
kvalitních veřejných služeb pro daňové poplatníky.
Jaké typy koncesních projektů jsou vhodné k realizaci?
V Evropě se většinou formou koncesních smluv realizuje výstavba provoz a údržba
dálnic, mostů, železničních tratí. Jednotlivé resorty si v současné
době analyzují své potřeby a předpokládáme, že navrhnou vládě realizaci konkrétních
koncesních projektů. Obdobně samosprávné územní celky si musí analyzovat své potřeby
v této oblasti.
Nemohlo MMR ČR řešit problematiku veřejných zakázek i koncesních smluv v jednom
komplexním zákoně?
Problematika koncesního řízení a koncesních smluv je výrazně odlišná
od právní úpravy veřejných zakázek a nebylo tudíž možné tyto dvě věci spojit
do jednoho zákona.
Společná právní úprava jedním zákonem by byla matoucí, nepřehledná,
těžko by se dala vyjádřit významná specifika a odlišnosti veřejných zakázek a koncesí.
Na podporu dvou samostatných zákonů přispěl i argument, že většina evropských zemí
šla v poslední době touto cestou.
Co je to koncesní smlouva, koncese a jaký je rozdíl proti veřejné zakázce ?
- Veřejnou zakázkou se rozumí realizace smluvního vztahu mezi zadavatelem
a dodavatelem, kdy zadavatel si objedná poskytnutí dodávek, služeb nebo stavebních
prací u dodavatele a následně dodané dodávky, služby nebo stavební práce v plné
hodnotě zaplatí.
- Koncesní smlouvou se koncesionář zavazuje poskytnout služby nebo
realizovat dílo pro zadavatele a zadavatel se zavazuje umožnit koncesionáři, namísto
úhrady v penězích jako u veřejné zakázky, brát užitky z poskytovaných služeb nebo
využívat dílo, případně může zadavatel poskytnout koncesionáři i část plnění v penězích.
- Významným rozlišujícím prvkem mezi koncesní smlouvou a veřejnou zakázkou
je také to, že v koncesní smlouvě jsou smluvně rozdělena rizika a určitou část rizik
nese koncesionář.
Významná ustanovení z koncesního zákona:
- Spolupráce veřejného a soukromého sektoru se připravuje na základě koncesního projektu
a realizuje na základě uzavření koncesní smlouvy.
- Podlimitní a nadlimitní koncesní projekty a koncesní smlouvy mají jednotný zadávací
režim, z kterého jsou vyjmuty pouze koncesní projekty a koncesní smlouvy do 2 mil.
Kč.
- Koncesní projekty a koncesní smlouvy jsou rozděleny podle předpokládaného příjmu
koncesionáře na významné a ostatní. Významné koncesní projekty a koncesní smlouvy
schvalované vládou jsou od hodnoty 500 mil. Kč, schvalované v pravomoci krajů, hl.
m. Prahy od 250 mil. Kč a významné koncesní projekty a koncesní smlouvy schvalované
v pravomoci obcí jsou pak odstupňovány podle počtu obyvatel obce.
- Významné koncesní smlouvy musí mít zpracovánu před koncesním projektem ještě studii
proveditelnosti, která srovnává hospodárnost a efektivitu zajišťování služby nebo
díla formou koncesní smlouvy nebo jiným způsobem, např. formou veřejné zakázky.
- Koncesní smlouva je soukromoprávním aktem mezi zadavatelem a koncesionářem. V koncesní
smlouvě jsou povinné náležitosti: popis koncesního projektu, práva a povinnosti
smluvních stran k majetku určenému k realizaci koncesního projektu, rozdělení rizik
mezi zadavatel a koncesionáře a odpovědnost zadavatele a koncesionáře za realizaci
koncesního projektu. Ostatní náležitosti koncesní smlouvy jsou ponechány na uvážení
smluvních stran podle konkrétního koncesního projektu, který se realizuje.
- Před uzavřením koncesní smlouvy si územní samosprávný celek nebo jeho příspěvková
organizace musí vyžádat stanovisko Ministerstva financí ČR, jinak je koncesní smlouva
neplatná.
- Rozpočtový dozor nad koncesními smlouvami uzavíranými územními samosprávnými celky
zajišťuje Ministerstvo financí ČR.
- Dohled nad dodržováním zákona je v kompetenci Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže
(dále jen "Úřad"). V rámci dohledu může Úřad např. zrušit úkon zadavatele,
pokud zadavatel nedodrží postup stanovená koncesním zákonem. Úřad může rovněž uložit
zadavateli pokutu až do výše 10 mil. Kč za nedodržení konkrétních ustanovení koncesního
zákona.
Radka Burketová
tisková mluvčí
Ministerstvo pro místní rozvoj ČR
upraveno dne: 22. 12 2005, Martin Opatrný