Existují však i výjimky. Jde o sociální podporu jednotlivců, náhradu škod způsobených živelnou pohromou, podporu zaostalým regionům k nápravě vážných ekonomických poruch a o ochranu kulturního dědictví. Evropská rada mimo to může schválit i další výjimky.

V řadě oblastí není poskytování "veřejné výhody" na první pohled viditelné. V privatizaci se převáděl majetek státu za symbolickou, nikoliv tržní, cenu. Obec či stát podporovaly to, co považovaly za prospěšné - bez předem formulovaných přesných pravidel. Byl například zainvestován pozemek a pak prodán za cenu nižší než je cena v místě obvyklá. Jako forma pomoci rozvoje tělovýchovy se například pronajalo sportovní zařízení za symbolickou jednu korunu tělovýchovné jednotě. Po našem vstupu do EU už nejsou všechny tyto případy možné.

Veřejná podpora se dále týká i privatizace domů a bytů. Protože tento proces ještě probíhá, poslalo Ministerstvo pro místní rozvoj ČR všem obcím a krajům upozornění, že je třeba obecná pravidla upravující veřejnou podporu respektovat i v tomto případě. Místem, kde mohou obce získat kvalifikovanou informace a metodickou pomoc, je Úřad pro ochranu hospodářské soutěže se sídlem v Brně. Pokud by obec připravovala privatizační projekt, pak je také možné požádat příslušnou sekci Evropské komise o tzv. notifikaci - tedy žádat, aby komise přezkoumala podmínky projektu a vyslovila svůj souhlas s poskytovanou podporou nebo úředně potvrdila, že o veřejnou podporu nejde.

Obecně lze konstatovat, že jedna ze dvou nejčastěji používaných metod privatizace, tedy převod jednotlivých bytů do vlastnictví dosavadních nájemníků, není považován za formu neslučitelnou s právem EU. Cena, za kterou byt nájemce získá přitom není nijak předurčena či omezena. V tomto případě tedy nejde o veřejnou podporu.

Složitější je situace, kdy obec sdělí nájemníkům, aby si založili právnickou osobu, nejčastěji družstvo, na které následně dům převede. Tato cesta je možná, ale je třeba dát pozor na cenu, za kterou se dům převádí. Ta by měla být cenou v místě obvyklou - tj. tržní. Cena v místě a čase obvyklá zahrnuje i veškeré závazky na nemovitosti - tj. např. i skutečnost, že bytový dům je obsazen nájemci bytů s chráněným nájmem a dříve regulovaným nájemným.

Pokud případné cenové zvýhodnění (rozdíl mezi cenou obvyklou a cenou skutečně sjednanou) nepřesáhne pro jedno družstvo částku sto tisíc Euro, pak takové zvýhodnění není považováno za veřejnou podporu, protože její rozsah je natolik nízký, že nemůže narušit jednotný trh a volnou hospodářskou soutěž v EU.

V případě jakékoliv pochybnosti je nutné konzultovat záležitost s Úřadem pro ochranu hospodářské soutěže v Brně a možné nedostatky odstranit. Dalším krokem , nepodaří-li se to, je žádat o stanovisko Evropskou komisi.

Odbor vnějších vztahů, Ministerstvo pro místní rozvoj ČR

upraveno dne: 2. 08 2005, Martin Opatrný