Jste zde: Úvodní strana > ... > Ministerstvo pro místní rozvoj > Ministerstvo > Pro média > Tiskové zprávy > 2005 > Průzkum „Zkušenosti žadatelů ve SROP ve ...

Průzkum „Zkušenosti žadatelů ve SROP ve Středočeském kraji“ ukázal dobrou připravenost odpovědných i

08.01.2009: Krajský úřad Středočeského kraje nechal v září a říjnu 2005 zpracovat průzkum mezi úspěšnými i neúspěšnými žadateli o podporu ze Společného regionálního operačního programu (SROP). "Průzkum - zkušenosti žadatelů ve SROP ve Středočeském kraji" měl za hlavní cíl získat přehled zkušeností subjektů, které podaly projektovou žádost v daném kraji. Výsledky mají upozornit na problémy, které se vyskytly v jednotlivých fázích projektů SROP z pohledu žadatelů a posloužit jako podklady k možnému zlepšení systému. Hlavní zjištění průzkumu vycházejí pozitivně.

SROP je zaměřený na regionální rozvoj a umožňuje sedmi regionům, resp. 13 krajům České republiky čerpat dotace ze strukturálních fondů EU (Evropského sociálního fondu a Evropského regionálního rozvojového fondu).

"Projekty Společného rozvojového operačního programu jsou pro Středočeský kraj velmi přínosné. Podařilo se realizovat řadu projektů, které obcím pomohly například v obnově a rozvoji infrastruktury, cestovního ruchu, vybudování informačních center a systémů. Průzkum jsme si nechali zpracovat v zájmu zlepšení kvality servisu pro žadatele a musím přiznat, že jsem výsledky velmi potěšen. Doufám, že se drobné nedostatky podaří odstranit a počet úspěšných a spokojených žadatelů a s tím i úspěšně realizovaných projektů poroste," řekl Petr Bendl, hejtman Středočeského kraje.

Žadateli o podporu SROP ve Středočeském kraji byly v cca 70% obce, přibližně 5% žadatelů tvořili podnikatelé a zbývajících 25% představovaly ostatní subjekty jako například neziskové nevládní organizace.

Průzkum se soustředil na oblasti přípravné fáze projektu, fázi od rozhodnutí regionální rady o žádosti po podpis smlouvy a následnou realizační fázi. Zaměřil se i na hodnocení informačních zdrojů, kde mohou žadatelé získat informace o SROP, přípravě a realizaci projektů. Hodnocena byla také složitost přípravy projektových podkladů, srozumitelnost oblastí souvisejících se SROP a jednotlivé otázky realizace atd. Regionální radě NUTS II Střední Čech, která je zprostředkujícím orgánem SROP v daném regionu, bylo předloženo celkem 113 žádostí o dotaci. Z tohoto počtu byly uskutečněny osobní rozhovory s celkem 60 žadateli (29 úspěšných žadatelů a 31 neúspěšných), v rámci kterých byl vyplněn detailní dotazník monitorující a hodnotící zkušenosti a názory subjektů.

Hlavní zjištění průzkumu vycházejí pozitivně. Škála hodnocení jednotlivých otázek byla nastavena na stupnici 1 (= výborně/srozumitelné) až 5 (= nedostatečně/velmi nesrozumitelné). V sumarizaci výsledků nedosáhlo hodnocení v žádné otázce stupně 3 a více (= dobře). Vzhledem k tomu, že se jedná o první období implementace SROP, žadatelé i zodpovědné instituce se učí se systémem efektivně pracovat. Na druhou stranu z výzkumu vyplývá, že zkušenosti žadatelů nejsou negativní a systém implementace v rámci SROP je celkem kvalitně připravený a pro uchazeče velmi dobře zvládnutelný. Většina žadatelů (35%) zpracovávala žádost o projekt s pomocí externí firmy.

Zkrácený přehled hlavních zjištění:

Informovanost
70% žadatelů hodnotí informace, které o SROP, o přípravě projektových podkladů i o realizaci získali nebo jim byly poskytnuty velmi nebo spíše dobré a jako velmi přínosné, přičemž nejkladněji jsou hodnoceny webové stránky Krajského úřadu Středočeského kraje a www.strukturalni-fondy.cz Ministerstva pro místní rozvoj ČR. Pozitivně jsou hodnocena
i školení, která jsou pro žadatele zprostředkujícími institucemi pořádána.

Příprava podkladů a realizace projektu
Dále byla hodnocena obtížnost přípravy podkladů - žádosti a zpracování příloh, z nichž nejvíce připomínek se týkalo obtížnosti studie proveditelnosti, kterou si žadatelé nechávali zpracovávat i externě.

Vlastní žádost o projekt se vyplňuje do speciálního formuláře elektronického formuláře ELZA; zde byla hodnocena srozumitelnost (2,41), komfort při zadávání dat (2,48), tisk a možnost uložení na přenosné médium (2,15).

"Příručka pro žadatele" a "Příručka pro příjemce" byly další hodnocenou oblastí. Velmi pozitivně byla hodnocena jejich dostupnost (1,48 a 1,67), z hlediska srozumitelnosti se "známky" pohybovaly 2,38 a 2,41.

Zajímavé bylo zjištění, že dvě třetiny úspěšných žadatelů započaly s realizací projektu ještě před rozhodnutím o spolufinancování nebo před podpisem smlouvy a většina veřejných zakázek, které byly v rámci realizace projektu vypsána (6 z 10), byla též vyhlášena před rozhodnutím o spolufinancování. Necelá polovina úspěšných žadatelů hodnotila proces přípravy smlouvy nebo rozhodnutí o spolufinancování jako "zdlouhavý nebo velmi složitý" a 41% žadatelů jako proces mírně náročný nebo jednoduchý. Z hlediska finančního pokrytí projektu využilo 92% žadatelů vlastních zdrojů a 48% jako další zdroj bankovní úvěr. Velmi kladně byly hodnoceny případné kontroly úspěšných i neúspěšných žadatelů (průměr 1,06-1,44).

Komunikace
Z hlediska komunikace se zprostředkujícím subjektem byla velmi kladně hodnocena rychlost odpovědí a komunikace subjektů, kvalita odpovědí se v průměru pohybovala okolo 1,58 na škále 1-5.

Srozumitelnost oblastí související se SROP
Průzkum hodnotil, jak byly žadatelům srozumitelné vybrané oblasti ve spojitosti s projekty a grantovými schématy jako například veřejné zakázky, princip partnerství, horizontální kritéria, spolufinancování projektu, indikátory atd. Nejvíce srozumitelné se jevilo spolufinancování projektů (průměr 1,63 na škále 1-5) a jako nejméně srozumitelné se jevily indikátory (průměr 2,4), které představují povinné monitorovací ukazatele projektu a jsou kvantifikovány. Související oblasti byly podstatně lépe srozumitelné úspěšným žadatelům.

Z hlediska celkového dojmu systému implementace strukturální pomoci lze říci, že se řadě uchazečům jevila jako administrativně náročná (28%), ale na druhé straně se 17% žadatelů vyjádřilo celkově o systému pochvalně. Navíc byla kladně hodnocena i transparentnost procesu, pomoc úředníků.

Nejvíce žádostí o finanční podporu směřovalo do oblasti podpory regionální a místní infrastruktury cestovního ruchu, rozvoje informačních a komunikačních technologií a rozvoje regionální dopravní infrastruktury. Tyto tři oblasti reprezentují téměř 62% posuzovaných žádostí.

Ministerstvo pro místní rozvoj ČR je řídicím orgánem pro realizaci Společného regionálního operačního programu. V rámci realizace u opatření v gesci MMR ČR zaměřených na podporu rozvoje místních podnikatelských aktivit, regionálního rozvoje dopravy a komunikačních technologií, místní rozvoj lidských zdrojů, zlepšování životního prostředí v obcích a regionech, oživení venkovských oblastí a rozvoje cestovního ruchu a lázeňství, zajišťuje ministerstvo metodickou a kontrolní činnost, posuzování a výběr projektů a pomoc při realizaci. Mimo jiné také metodicky řídí a kontroluje (včetně finanční kontroly) činnost zprostředkujících organizací SROP, vydává metodické příručky, směrnice a operační manuály, zajišťuje školení pracovníků, publicitu a osvětu SROP a uzavírá závazky s žadateli v rámci SROP. Poskytuje podklady pro platební orgány a pro kontrolní orgány.

Pro období 2004 - 2006 spravuje SROP 19,489 mld. Kč, ze kterých jsou spolufinancovány vybrané projekty. SROP a je tak programem, který disponuje v České republice největší alokací finančních prostředků.

Radka Burketová

tisková mluvčí
Ministerstvo pro místní rozvoj ČR

upraveno dne: 28. 11 2005, Martin Opatrný