9. 1. 2009
Již během několika měsíců by mělo být jasné, jakým způsobem mohou obce pokračovat v prodeji obecních bytů družstvům nájemníků - to znamená právnickým osobám založeným nájemci bytů. Dosavadní praxe, kdy se byty prodávají družstvům za nižší než tržní cenu, by mohla být po vstupu České republiky do EU zakázanou veřejnou podporou. Evropská unie totiž vnímá družstvo jako podnikatelský subjekt a obec jako veřejný subjekt ho nesmí při prodeji svého majetku cenově zvýhodňovat. Soukromé osoby, které se právě chystají odkoupit městský byt do svého vlastnictví se však nemusí ničeho obávat.
"Pokud se lidé bydlící v obecních nájemních bytech chystají tento byt koupit
do vlastnictví, rozhodně se nemusejí obávat žádného zdržení prodeje ani jiných komplikací.
Tento způsob privatizace, to znamená prodej jednotlivých obecních bytů do vlastnictví
fyzických osob, není veřejnou podporou," ujistil ministr Martínek.
To, co není vyjasněné, je stanovisko Evropské komise k prodeji celých domů právnickým
osobám, a to včetně prodeje bytovému družstvu. Pro tento případ by mělo mít město
jistotu, že se nejedná o nepovolenou veřejnou podporu. Odpověď na tuto otázku musí
města získat u Evropské komise a mohou tak učinit prostřednictvím Úřadu pro ochranu
hospodářské soutěže. Od něj převzala po vstupu do EU rozhodování ve věcech veřejné
podpory Evropská komise. Ta zjistí, zda daný postup obce je nebo není v souladu
s principy jednotného trhu a hospodářské soutěže. O slučitelnosti veřejné podpory
s komunitárním právem totiž rozhoduje výlučně Evropská komise.
"Evropská komise nic nenapadla, avšak před časem jsme došli k závěru, že jistá
omezení veřejných podpor, která platí po našem vstupu do EU, nejsou odborné veřejnosti
známa. Vzhledem k tomu, že odpovědnost za soulad poskytnuté veřejné podpory s komunitárním
právem nese vždy poskytovatel, doporučuje Ministerstvo pro místní rozvoj ČR, v případě,
že obec (městská část) nebo kraj poskytuje nějakou podporu nebo privatizuje či pronajímá
bytový nebo nebytový fond právnickým osobám za nižší než tržní ceny, postupovat
v souladu s právem ES v oblasti veřejné podpory. Proto jsme napsali dopis krajům,
obcím a městům, Svazu měst a obcí a na tento problém jsme je upozornili. To zvedlo
mediální zájem. V jednotlivých krajích připravíme také na toto téma odborné semináře,"
řekl ministr Radko Martínek.
"Společně s antimonopolním úřadem se nyní snažíme obcím a městům poradit, jak
byty prodávat dál. Jedna z možností je prodávat jednotlivé byty přímo nájemníkům
- fyzickým osobám," uvedl Martínek. Druhou možností je využít principu "de
minimis", což je tzv. podpora malého rozsahu, jejíž pravidla jsou také upravena
komunitárním právem. Za podporu by se v takovém případě považoval rozdíl mezi sjednanou
kupní cenou a cenou obvyklou, což je právě cena konkrétního domu v čase a místě
obvyklá na trhu. Výhodou tohoto principu "de minimis", jehož limit je
v současné době 100 tis. EUR, je, že taková podpora nemusí být projednávána a schvalována
Evropskou komisí. Cenové zvýhodnění, tj. rozdíl mezi cenou obvyklou a cenou sjednanou
s družstvem, by nesmělo přesáhnout tento limit. "Podle mého názoru se většina
prodávaných obecních domů do tohoto limitu vejde a je to tudíž reálná možnost pro
obce, jak postupovat " dodal Martínek.
Podle ministra Martínka by během několika měsíců mělo být jasné, co na tuto eventuální
veřejnou podporu bytových družstev Evropská komise říká. Její první rozhodnutí bude
pro ostatní města směrodatné.
Radka Burketová
tisková mluvčí
Ministerstvo pro místní rozvoj ČR
upraveno dne: 18. 07 2005, Martin Opatrný