Účelem úpravy povinného pojištění záruky podle zákona č. 159/1999 Sb. je ochrana spotřebitele. To je zřejmé jak ze vztahu zákona č. 159/1999 Sb., tak i ustanovení Občanského zákoníku a Směrnice 90/314/EHS o souborných službách pro cesty, pobyty a zájezdy. Tato směrnice hovoří o předložení dostatečných záruk pro zajištění vrácení vložených prostředků a pro návrat spotřebitele v případě platební neschopnosti nebo úpadku. Zákon č. 159/1999 Sb., který implementuje některá ustanovení této směrnice do právního řádu České republiky, pak stanoví, že dostatečnou zárukou je povinné pojištění zajišťující zákazníkovi právo na plnění v plném rozsahu.

Výše uvedený zákon č. 159/1999 Sb., o některých podmínkách podnikání a o výkonu některých činností v oblasti cestovního ruchu je závazný nejen pro cestovní kanceláře, ale také pro pojišťovny, které se mimo jiné řídí zákonem č. 37/2004 Sb., o pojistné smlouvě. Pokud jde o porovnání vzájemného vztahu obou citovaných zákonů, lze konstatovat, že pokud zákon č. 159/1999 Sb. upravuje právní vztahy účastníků pojistné smlouvy jinak než zákon č. 37/2004 Sb., o pojistné smlouvě, má úprava těchto vztahů podle zákona č. 159/1999 Sb. přednost. Pojistná smlouva, která se řídí zákonem o pojistné smlouvě, musí být sjednána tak, aby její obsah odpovídal požadavkům zákona č. 159/1999 Sb., jakožto zvláštního zákona (zákon o pojistné smlouvě na tuto skutečnost odkazuje). Pojišťovna při sjednávání pojištění musí dostát své úlohy odborného garanta pojistné smlouvy a není oprávněna omezit pojistné plnění sjednanou pojistnou částkou. Podle eurokonformně vykládané úpravy povinného pojištění záruky v zákoně č. 159/1999 Sb. je pojišťovna povinna poskytnout plnění v plném rozsahu ustanovení § 6 tohoto zákona a není tudíž oprávněna toto plnění omezit sjednanou pojistnou částkou (eurokonformní výklad – v souladu s transponovanou směrnicí Rady č. 90/314/EHS o souborných službách pro cesty, pobyty a zájezdy).

UPOZORNĚNÍ: Výše uvedené stanovisko je pouze nezávislým právním posudkem v této věci. O oprávněnosti nároků v případě poškozených klientů může rozhodnout pouze soud.