V listopadu 2012 byl vládou projednán a vzat na vědomí materiál „Podklad pro přípravu Dohody o partnerství pro programové období 2014-2020 – Vymezení programů a další postup při přípravě ČR pro efektivní čerpání fondů SRR“.  Usnesením vlády č. 867 ze dne 28. listopadu 2012 byl schválen jednak postup přípravy nového programového období a byly také vymezeny programy pro programové období 2014-2020, které navazují na 5 národních rozvojových priorit. Tyto priority byly připraveny ve spolupráci se všemi partnery a dále ze strany Ministerstva pro místní rozvoj (MMR) rozpracovány do osmi tematických okruhů, které budou sloužit jako podklad nejen pro přípravu Dohody o partnerství, ale také programů. Tematické okruhy byly připraveny na základě řádně odůvodněných problémových analýz zpracovaných resorty, kraji a zástupci měst a obcí a byly podrobeny dlouhé a důkladné debatě a systematickému ověřování potřeb ze strany partnerů. Přípravou Dohody o partnerství bylo pověřeno MMR, zatímco přípravou a rozpracováním jednotlivých programů relevantní resorty a Magistrát Hl. města Prahy.

Při stanovení národních rozvojových priorit a tematických okruhů pro budoucí intervence Evropských strukturálních a investičních (ESI) fondů kladlo MMR zvláštní důraz na jejich územní rozměr. Tento požadavek byl uplatňován také vůči partnerskému resortu zemědělství. Během dosavadních fází procesu přípravy na programové období 2014–2020 požadovalo MMR ve stejné logice po všech partnerech, aby při zpracování problémových analýz patřičně zohlednili územní rozměr identifikovaných problémů. Mezi národní rozvojové priority byla začleněna priorita Integrovaný rozvoj území a stejně je pojmenován i jeden z tematických okruhů.  Při definování podílu územní dimenze v prioritách, tematických okruzích a ve výsledku i v programech budou zohledněny specifické územní problémy, potřeby, potenciál území, pravomoci partnerů i možnosti dané implementačními schématy.

Podle stejných principů se bude postupovat i při koncipování programů spolufinancovaných z ESI fondů. Pro tento účel připravuje MMR metodiku aplikace územní a urbánní dimenze v programech. Hlavními aktéry a stěžejními partnery řídících orgánů programů ve všech fázích programového cyklu budou zástupci krajů, měst a obcí, případně dalších územních struktur daných evropskou legislativou pro ESI fondy, národní legislativou a další přirození partneři. Tyto subjekty se při své činnosti v platformách programů zasadí o řádné respektování územního rozměru intervencí a ve spolupráci s centrálním koordinátorem a dalšími subjekty zajistí, že územní složka bude představovat významný atribut všech programů.

Na základě výše uvedeného lze konstatovat, že požadavek na respektování potřeb regionů ČR bude naplněn. Z hlediska požadavku na nárokové čerpání minimálně 65 % prostředků alokovaných do Integrovaného regionálního operačního programu je nutné uvést, že systém poskytování dotací je ve valné většině nenárokový a rozsah přidělených finančních prostředků do území bude záviset nejen na celkové výši finanční alokace, splnění požadavků na koncentraci finančních prostředků k danému účelu, ale zejména musí vycházet z identifikovaných potřeb v daných regionech. Rozsah přidělené podpory bude v následujících měsících předmětem vyjednávání s partnery v rámci přípravy všech programů a následně předmětem vyjednávání také s Evropskou komisí. Ve vztahu k využití komunitně vedenému místnímu rozvoji již návrhy příslušných nařízení stanoví, že podíl prostředků z Programu rozvoje venkova musí být k tomuto účelu využit minimálně v rozsahu 5 % finanční alokace. Tento požadavek musí být dodržen. Místním akčním skupinám (MAS) založeným za účelem naplňování metody LEADER bude také poskytnut prostor v územní složce dalších programů, rozsah této podpory bude předmětem vyjednávání v rámci přípravy programů. MAS se budou muset prezentovat kvalitní rozvojovou strategií pro předmětné území, což bude podmínkou přidělení jakékoli finanční alokace z ESI fondů. Konkrétní výše podpory pro jednotlivé MAS budou předmětem dvojstranných jednání mezi MAS a řídícími orgány programů.

Znění výzvy:
My, signatáři Druhé zlínské výzvy, vyzýváme předsedu vlády ČR Petra Nečase, aby při přípravě Dohody o partnerství s Evropskou komisí:

1. respektoval potřeby regionů ČR a zaručil model nárokového čerpání minimálně 65% prostředků alokovaných do Integrovaného operačního programu 2014-2020 za účelem vyvážené a efektivní distribuce prostředků EU do území.

2. zaručil i v ostatních operačních programech a v Programu rozvoje venkova ČR 2014-2020 výrazné zohlednění potřeb venkovských regionů ČR v duchu politiky soudržnosti.

3. zajistil v co největší míře využití metody komunitně vedeného místního rozvoje – tedy Místních akčních skupin, ve všech relevantních operačních programech tak, aby došlo k maximálnímu možnému využití potenciálu daného území.