Reakce MMR ČR na otevřený dopis akademických a výzkumných pracovišť, asociací a organizací
3. 4. 2013
Ministerstvo pro místní rozvoj, stejně tak jako Ministerstvo práce a sociálních věcí, obdrželo otevřený dopis akademických a výzkumných pracovišť. Ten napadá jeden z dílčích pracovních podkladových materiálů ke vznikající analytické části „komplexního řešení sociálního bydlení“ - situační zprávu „Sociální ubytovny jako dlouhodobé bydlení pro sociálně slabé.“ Svým dopisem se autoři snaží vyvolat dojem, že tento materiál je neprofesionálně provedeným sociálněvědním výzkumem, který obhajuje vhodnost stávajících ubytoven jako prostoru pro dlouhodobé bydlení. Je nutné zdůraznit, že se nejedná o výzkum, ale o dílčí informaci z několika doporučených ubytoven o ubytovacích službách a o podmínkách, za jakých jsou tyto služby poskytovány. Nejde rozhodně o jediný nebo snad základní zdroj, který by byl východiskem pro návrh řešení sociálního bydlení.
Jedním z úkolů, které vyplývají z Koncepce bydlení v ČR do roku 2020, je „návrh komplexního řešení sociálního bydlení“ s využitím institutu tzv. bytové nouze. Kromě vymezení „osob v bytové nouzi“ bude nejpozději do konce roku 2013 předložen vládě materiál „komplexní řešení sociálního bydlení“. V současné době zpracovalo MMR a MPSV návrh analytické části tohoto dokumentu, jehož cílem je identifikace „bílých míst“ stávajících nástrojů sociální a bytové politiky ve vztahu k osobám v bytové nouzi.
Práce na tomto úkolu vyžadují zpracování velkého množství analytických údajů a shromáždění velkého množství dostupných informací. Situační zpráva je jedním z mnoha podkladových materiálů, který byl pro tyto účely zpracován.
Zpracovatelé neprováděli vědecký výzkum, ale zjišťovali informace o typu vlastnictví a typu provozovatele ubytovny, technických parametrech, o provozu ubytoven a způsobech financování. Jedná se tedy o popis technické stránky fungování. Dosavadní vědecké práce na téma ubytovacích zařízení bohužel nepřinesly potřebné informace o nákladech spojených s provozem, o stavebně technických podmínkách potřebných k provozu. Proto ministerstvo použilo standardní postup, kterým je zadání konkrétního úkolu Ústavu územního rozvoje. Při plnění těchto úkolů nejde o náhradu vědeckých výzkumů, ale o jejich doplnění v oblastech, kde výzkumy potřebné informace nepřinášejí. Závěry nelze považovat za obecné, byly pouhým shrnutím informací získaných v navštívených ubytovnách, které jsou z pohledu provozovatele funkční.
Ubytovny, které byly osloveny se žádostí o informace o provozu, byly doporučeny Agenturou pro sociální začleňování a některými krajskými romskými koordinátory. Vzhledem k tomu, že otázky se týkaly také citlivé oblasti financování provozu ubytovny, z původních 13 doporučených ubytoven bylo ochotno k rozhovoru pouze 6 provozovatelů. MMR není v žádném případě „nadřízený orgán“ ubytoven a nemá možnost přikázat jejím vlastníkům povinné sdělování informací.
MMR ČR nikdy nedeklarovalo, že by ubytovny ve své stávající podobě měly být základem řešení sociálního bydlení. Ubytování, které není založeno na nájemním vztahu, však již dnes poskytuje zázemí a bezpečí určité skupině obyvatel. S předpokládaným vývojem ekonomiky není vyloučeno, že jeho význam bude narůstat. Proto by v koncepci sociálního bydlení měla podpora pro existenci tohoto způsobu zajištění bydlení, jako poslední možnosti před vystěhováním na ulici zůstat.
Poznámka:
Bytová nouze: Návrh definice zpracovalo MPSV ve spolupráci s MMR, přičemž pojem „bytová nouze“ je definován prostřednictvím sociální situace, resp. události, ve které se oprávněné osoby nacházejí, a to ve spojení s neuspokojenou bytovou potřebou. Za osobu v bytové nouzi se podle navržené definice považuje fyzická osoba, pokud nemá možnost užívat žádné obydlí nebo užívá nevhodné obydlí nebo je ohrožena jeho ztrátou. Zároveň jsou její celkové sociální a majetkové poměry takové, že jí neumožňují překonat tuto nepříznivou situaci vlastním přičiněním. Předpokládá se, že tato osoba využila všech existujících nástrojů sociální politiky v oblasti bydlení, zejména dávky v oblasti bydlení či opatření související s úpravou bytu zdravotně postižených osob.