Hlavním cílem Integrovaných plánů rozvoje měst v IOP je revitalizace tzv. problémových městských zón, kdy se převážně jedná o původní panelová sídliště. Základní myšlenkou realizace investic do této oblasti je zabránění vzniku sociálně vyloučených zón a snaha o co největší zlepšení životních podmínek obyvatel těchto sídlišť. Celkem se do programu přihlásilo 41 českých měst. Každé z nich vypracovalo podrobný plán celkové regenerace a obnovy vybrané městské zóny. Revitalizace sídlišť probíhá formou regenerace bytových domů (zateplování atd.) a revitalizace veřejné zeleně (hřiště, parkoviště, parky, komunikace atd.) Z těchto měst se 6 přihlásilo do tzv. pilotních projektů. V nich města vytyčila v zónách zvolených pro revitalizace oblasti se zvýšenou koncentrací romského obyvatelstva. Část přidělených prostředků pak vyčlenila na investice pouze do těchto oblastí. Souběžně ale provádí investice i do dalších oblastí zvolené zóny s nižším zastoupením romské menšiny, ale s průvodními jevy sociálního vyloučení. Podmínkou realizace pilotního projektu je také realizace projektů v sociální oblasti zaměřené na romské obyvatelstvo. Tím tak probíhá ucelený přístup, který zlepšuje nejen životní podmínky obyvatel v otázce bydlení, ale také s těmito lidmi pracuje v neméně důležité oblasti sociální práce.
 

Investice jsou tedy směřovány vždy do tzv. problémových městských zón. Města, která se zároveň rozhodla přihlásit k řešení otázky sociálně vyloučeného romského obyvatelstva, část peněz určila jen pro tuto oblast. Není tedy pravdou, že například v Ostravě probíhá za peníze určené romskému obyvatelstvu výstavba parkoviště či rekonstrukce náměstí. Realizace těchto aktivit byla od začátku zahrnuta do plánu revitalizace městské problémové zóny. Při výběru městské deprivované zóny je třeba vycházet z nařízení EK nařízení (ES) č. 1080/2006, kde jsou přesně popsaná kritéria, která takovou zónu definují. Městská zóna, kterou město pro revitalizaci problémových zón vybralo, musí splňovat alespoň tři tato kritéria. 
 

Do realizace IPRM se přihlásilo celkem 41 měst, z toho 6 měst vstoupilo do pilotních projektů. Vstup do pilotního projektu byl zcela dobrovolný a MMR nemělo možnost rozhodnutí města jakkoliv ovlivnit. Některá města v ČR, ač byly v jejich oblastech definovány romské lokality, se do pilotního projektu nepřihlásila. Avšak některá tato města zařadila do svých plánů řešení otázky sociálně vyloučených romských oblastí. Měst, která v rámci realizace plánu rozvoje města řeší tuto otázku, je současně osm. Celkem se tak otázka problematiky romského obyvatelstva v rámci Integrovaného operačního programu řeší ve čtrnácti městech. Všechna města zatím plní své závazky zcela v souladu s předem stanovenými plány. 

Poznámky pro média

Ministerstvo pro místní rozvoj ČR (MMR ČR) patří do systému ústředních orgánů státní správy České republiky v oblastech, vymezených příslušnými právními dokumenty. Objemem svých pravomocí, kompetencí a odpovědností za správu finančních prostředků hraje ve státní správě významnou roli. Ministerstvo bylo zřízeno s účinností od 1. listopadu 1996 a je ústředním orgánem státní správy ve věcech: regionální politiky, politiky bydlení, rozvoje domovního a bytového fondu, nájmu bytů a nebytových prostor, územního plánování, stavebního řádu, vyvlastnění, investiční politiky, cestovního ruchu, pohřebnictví. MMR také vykonává roli Národního orgánu pro koordinaci (NOK) pro čerpání finančních prostředků z fondů Evropské unie a také je řídícím orgánem několika operačních programů.

Kohezní politika je z hlediska rozpočtu v současném programovém období 2007-13 druhou nejvýznamnější politikou EU (35,7% z celkového rozpočtu EU). Obecným cílem kohezní politiky je podle čl. 174 Lisabonské smlouvy snižování rozdílů mezi úrovní rozvoje různých regionů, snížení zaostalosti nejvíce znevýhodněných regionů a posilování hospodářské, sociální (a územní) soudržnosti za účelem harmonického vývoje EU.

Integrovaný operační program (IOP) je zaměřený na řešení společných regionálních problémů v oblastech infrastruktury pro veřejnou správu, veřejné služby a územní rozvoj: rozvoj informačních technologií ve veřejné správě, zlepšování infrastruktury pro oblast sociálních služeb, veřejného zdraví, služeb zaměstnanosti a služeb v oblasti bezpečnosti, prevence a řešení rizik, podporu cestovního ruchu, kulturního dědictví, zlepšování prostředí na sídlištích a rozvoj systémů tvorby územních politik. Společným cílem těchto tematických oblastí je posílení veřejné správy, veřejných a navazujících služeb (dále jen veřejné služby) na území ČR s cílem zvýšit kvalitu života obyvatel a atraktivitu ČR pro investory. Vymezení konkrétních aktivit IOP je podloženo koncepčními strategickými materiály v daných oblastech (národní koncepce).