12. 5. 2014
Ministerstvo pro místní rozvoj se ohrazuje proti článku Petra Holuba – Nová cesta pro korupci, který spojuje přípravu nového zákona o zadávání veřejných zakázek s korupcí.
Lze souhlasit s autorem komentářem v tom, že platí presumpce neviny. Označení korupčník je podle všeho beztrestnou univerzální nálepkou kohokoli. Postačí jen autorův dojem a nějakou znalostí či úctou vůči právnímu státu se není třeba zabývat. Bylo by dobře, kdyby se autor komentáře nejprve seznámil s faktickým stavem a nepodléhal jednoduchým zkratkám. Problematika je složitá a zjednodušit jí do jedné věty nemůže skončit jinak než nepravdou, v případě tohoto komentáře jde přímo o lež.
Ministerstvo pro místní rozvoj je odpovědné nejen za veřejné financování, ale i za soulad národního právního řádu v oblasti veřejných zakázek s evropskou legislativou. Nový zákon a chystaná novelizace budou zcela v souladu s evropskými zadávacími standardy, které uplatňují všechny členské státy EU, nelze proto ani z tohoto důvodu přijmout teze, že jde o opatření prokorupční. Ministerstvo chystá všechny legislativní kroky vlastními silami, pracovní skupiny (kolegium a expertní skupina) mají poradní hlas. Ministerstvo také navrhne zvýšení limitu na tzv. vícepráce na 50%, bude ale stále přísnější než evropské právo, nebude možné využívat padesátiprocentní limit víckrát, jak umožňuje evropská směrnice. Bude vždy nutné zkoumat důvody pro použití přímého zadání u víceprací a tyto důvody budou i nadále přísné.
Rozšíření možnosti použít zjednodušené podlimitní řízení neznamená rozšíření možnosti přímého oslovení nebo uzavření soutěže, protože v tomto řízení musí zadavatel umožnit podat nabídku každému dodavateli, ten se o možnosti dozví na internetu. Ministerstvo také navrhne povinnost rušit zadávací řízení při jedné nabídce z důvodu nepružnosti opatření a jeho snadného obcházení.
Zásadně nesouhlasím s tezí, že každé pochybení znamená podezření z korupce. Zákon samotný korupci nevyřeší. Korupce je vážný problém české společnosti a je potřeba nastavit precizní kontrolní mechanismy. Příkladem dobré praxe jsou kontrolní mechanismy evropských dotací nebo rozšíření pravomoci Nejvyššího kontrolního úřadu pro kontrolu krajů a obcí či chystaný zákon o státní expertíze.
Klára Dostálová
náměstkyně ministryně pro místní rozvoj
_________________________________________________________________________
9. května 2014
Petr Holub: Nová cesta pro korupci
http://www.rozhlas.cz/plus/nazory/_zprava/petr-holub-nova-cesta-pro-korupci--1348596
Vrahem je ten, koho soud odsoudí za vraždu. Zmíněné pravidlo uznávají všichni právníci a nutno přiznat, že ani nemohou dělat nic jiného. Musejí přece věřit, že soudy rozhodují spravedlivě a že právní systém odpovídá reálnému světu.
Potíž nastává, když se zmíněné pravidlo, které je účelovou zkratkou, začne cynicky zneužívat v praktickém životě. Třeba když se upraví a začne říkat, že zloděj či korupčník je pouze ten, koho soud odsoudí za krádeže případně za korupci. A potom se najdou právníci a politici, kteří začnou upravovat zákony, aby nešlo většinu krádeží nebo korupce jakkoli postihnout.
Právě to mají v úmyslu někteří úředníci ministerstva pro místní rozvoj a právníci sdružení v Asociaci pro veřejné zakázky. Na případ upozornil poslanec z klubu TOP 09 a Starostové Jan Farský. Úředníci a právníci chtějí uvolnit pravidla zákona o zadávání veřejných zakázek. Vícepráce při stavebních zakázkách mohou podle jejich plánů dosáhnout padesáti procent, podlimitní zakázky bez otevřené veřejné soutěže mohou být až do padesáti milionů. Zruší se pravidlo, podle kterého musí o veřejnou zakázku soutěžit vždy nejméně dvě firmy.
Fakticky to znamená, že napříště bude možné při velkých státních investicích rozdělovat bez soutěží stovky milionů, městští radní budou smět bez řečí oslovit své známé se zakázkami v řádu desítek milionů. Korupce tak bude nepochybně zcela zlikvidována, protože v takových případech se všechno, co se dnes korupcí nazývá, vejde do zákonných pravidel.
Je to jasné: předražovat zakázky a manipulovat s veřejnými soutěžemi bylo v poslední době velmi obtížné. Při soutěžích bylo nutné podplatit jejich organizátory a vytvořit kartelovou dohodu několika stavebních firem, které si pak navzájem dělaly křoví. Jedině tak se dalo zajistit, aby vyhrála firma, která do stavebních nákladů schovala pokud možno tučné provize pro státní či komunální úředníky. To napříště půjde mnohem snadněji, prostou dohodou mezi čtyřma očima.
Díky pravidlu o dvaceti procentech víceprací a také nutnosti každou vícepráci vysoutěžit, se navíc dalo zpětně zjistit, kdo porušoval relativně přísná pravidla. A ten kdo je porušoval, byl rázem podezřelý z korupce. Typickým příkladem jsou současné potíže Ředitelství silnic a dálnic.
V období po roce 2006 byly vypsány desítky zakázek na nové dálnice, přitom každá z nich měla vícepráce v hodnotě desítek procent původní ceny. Dnes je obtížné tyto vícepráce vyúčtovat a tím se nade vší pochybnost zjistilo, že se při investicích do silnic vytvořil promyšlený korupční systém, který vyváděl ze státního rozpočtu bez užitku miliardy, a to každým rokem.
Vlastně miliardy se ještě vyvádí, najednou je ale vidět, že se to děje. Nelze zapomenout, že vícepráce jsou ve většině zemí povoleny jen pro případ živelných katastrof a velkých havárií, v některých zemích jsou povoleny jen se souhlasem soudu. Ovšem v Česku se staly pravidlem, které se teď snaží lidé z ministerstva pro místní rozvoj spolu s právníky, kteří se točí kolem veřejných zakázek, legalizovat. Zatočíme s korupcí, říkaly politické strany před volbami. Teď už víme, jak na to půjdou.