Ministerstvo pro místní rozvoj má k dispozici dvě odborné analýzy. První analýza se zabývala porovnáním vzájemného vztahu zákona č. 159/1999 Sb., o některých podmínkách podnikání a o výkonu některých činností v oblasti cestovního ruchu a zákona č. 37/2004 Sb., o pojistné smlouvě. Předmětem druhé odborné analýzy bylo, zda je podle úpravy povinného pojištění záruky v zákoně č. 159/1999 Sb., pojišťovna oprávněna omezit pojistné plnění sjednanou pojistnou částkou.

V této souvislosti uvádíme, že výstupy obou zadaných odborných analýz jsou totožné a docházejí k závěru, že klient má ze zákona právo na náhradu vložených prostředků a repatriaci za zákonem stanovených podmínek. Zárukou tohoto práva má být pojištění cestovní kanceláře pro případ úpadku. Pojišťovna zodpovídá za to, že bude schopna dostát své povinnosti vůči klientům.

To platí i ve vztahu k případu úpadku CK I. Parkam Holidays s.r.o. ohledně nízkého pojistného plnění ze strany Generali Pojišťovny a.s. V tomto případě patrně nastalo chybné stanovení pojistné částky. Domníváme se, že pojišťovna dostatečně disponuje zákonem danými nástroji v rámci kontroly pojištěných zájezdů u cestovních kanceláří.

V souvislosti s oprávněnosti nároků klientů bývalé cestovní kanceláře I. Parkam Holidays, s.r.o., uvádíme, že konečné rozhodnutí může učinit pouze soud.

Oba totožné závěry zadaných analýz mimo jiné vychází z ustanovení Směrnice 90/314/EHS o souborných službách pro cesty, pobyty a zájezdy, kde se hovoří o předložení dostatečných záruk pro zajištění vrácení vložených prostředků a pro návrat spotřebitele v případě platební neschopnosti či úpadku. S cílem ochrany spotřebitele v případě insolventnosti cestovní kanceláře byla směrnice implementována do českého právního řádu, jak vyplývá i z textu důvodové zprávy k návrhu zákona č. 159/1999 Sb.