Často kladené otázky ke klíčovým agendám MMR

Hledáte informace, které Vás zajímají? Připravili jsme pro Vás souhrn nejčastějších dotazů.

FAQ - Novela stavebního zákona

Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony

Novela stavebního zákona - urychlí přípravu staveb, ulehčí život stavebníkům
 
Stavební zákon patří k zákonům, které, ač jsou velmi rozsáhlé a složité, mají dopad na nejširší vrstvy obyvatel. Každý stavebník, ať už občan, který chce na svém pozemku stavět domek, nebo stát budující dálnice, se s ním dostává do kontaktu. O jak složitou a komplexní normu se jedná, dokazuje i skutečnost, že kromě novely stavebního zákona, jež nabyde účinnosti 1. ledna 2018, byla schválena i změna dalších 44 souvisejících zákonů.
Smyslem je zejména zjednodušení a ulehčení povolování staveb i procesu jejich vlastní realizace.
 
Současný stav - kdo si chce postavit rodinný dům, chatu, musí projít úmorným a zdlouhavým vyřizováním. Novela pomůže stavitelům, uleví i přetíženým stavebním úřadům. Řízení bude pro lidi snazší, rychlejší a méně stresující.

A.    Malým stavebníkům ubude papírování i čekání na úřadech už v roce 2018

Příklady:
 
1) Na stavbu rodinného domu bude místo stavebního povolení nově stačit jednodušší ohlášení stavby. To je dnes možno použít jen pro menší domky zabírající maximálně 150 m2.
 
2) Novela stavebního zákona slibuje kratší čekání na úřadech pro drobné stavebníky - ohláška i stavební povolení sice vyžadují téměř stejné množství dokumentů, u ohlášky ale úřady rozhodují rychleji. Zatímco na povolení se často čeká i několik měsíců, jednodušší ohlášení musí být hotové do 30 dnů. Navíc se za něj platí nižší správní poplatky.
 
3) Jednodušší pravidla se chystají i pro zahradní stavby, jako jsou u Čechů oblíbené bazény nebo skleníky. Skleníky a bazény na pozemcích rodinných domů a staveb pro rodinnou rekreaci, které jsou již dnes ve volném režimu (tzn. že nepotřebují žádné povolení od stavebního úřadu), zůstanou ve volném režimu i po novele. Všechny ostatní, buď větší než 40 m2 zastavěné plochy nebo vyšší než 5 m nebo umístěné blíže než 2 m od hranice pozemku, se budou pouze umísťovat. To znamená, že stavebník je bude realizovat na základě územního rozhodnutí, nebo územního souhlasu, a nebude již potřebovat žádné další ohlášení, nebo stavební povolení.
 
4) Stavebník nebude muset dokládat souhlasy ostatních vlastníků bytových jednotek. Bude-li se žádost týkat nemovité věci rozdělené na jednotky, předloží stavebník pouze souhlas správce, nebo Společenství vlastníků jednotek. O povolení stavby bude tedy rozhodnuto i bez toho, zda jsou mezi stavebníkem a vlastníkem pozemku nebo stavby vyřešeny soukromoprávní vztahy.
 
5) Novela umožní provést svépomocí nejen výstavbu všech rodinných domů, ale i realizaci dalších drobných staveb jako jsou všechny bazény nebo skleníky, což je asi jedna z hlavních úlev. Stavebník však bude muset mít i tak řádně provedeny a zdokumentovány všechny zkoušky požadované zákonem pro příslušný druh stavby.
 
6) Zcela odpadne povinnost hlásit stavebním úřadům stavbu plotu, pokud nebude hraničit s veřejným prostranstvím a nebude vyšší než dva metry. Bude existovat i možnost vynechat pro ohlášení stavby stavební úřad. Stavební úřad takovou stavbu pouze umístí a stavebník si pak může najmout autorizovaného inspektora. Za jeho služby se sice platí, realizace stavby se tím ale může urychlit.
 
B.    Změny a přínosy na úseku územního plánování
 
1) Novela zcela zásadně zkrátí dobu pořizování aktualizací zásad územního rozvoje krajů a změn územních plánů v případě, že nebudou vyžadovány varianty řešení. Tím dojde k úspoře cca 3/4 roku až rok.
 
2) U liniových staveb bude možné tzv. vybočení z koridoru, pro tyto účely vymezeného v územním plánu, a to v případech, že z objektivních důvodů do něj nebude možné tyto stavby umístit. Tím odpadne nutnost změny územního plánu. Příprava stavby se urychlí cca o 2 roky.
 
3) Budou zkráceny lhůty pro podání návrhu na přezkum nebo zrušení opatření obecné povahy na 1 rok. Současné 3 roky způsobovaly velkou nestabilitu a nejistotu v území.
 
4) Dokumenty územního plánování budou povinně zveřejňovány na internetu, kde k nim bude mít přístup každý, bez omezení.
 
Hlavní přínosy pro obce:
  
I. Územní plán s prvky regulačního plánu
 
1) Přínosem je skutečnost, že územní plán obcí může obsahovat prvky regulačního plánu.
 
2) Jaké zlepšení to přináší v praxi? Územní plán je základním koncepčním dokumentem obce pro usměrňování jejího rozvoje. Stanovuje mj. podmínky pro využití ploch nebo základní koncepci rozvoje území obce. Regulační plán pak řeší zejména technické podrobnosti, jež určují, za jakých podmínek je možno na vymezené ploše stavět.
 
3) Územní plány má většina obcí. Regulační plány však mnoho z nich nemá, zejména menší obce, u nichž se vydání regulačního plánu ani nedá předpokládat. Důvodem mohou být i skutečnosti, že pořízení tohoto druhu dokumentace je časově, odborně a finančně náročné.
 
4) Územní plán s prvky regulačního plánu může nejen přinést finanční úsporu obecním pokladnám, ale i větší jistotu pro místní stavebníky. V jednom dokumentu totiž naleznou vše potřebné k umístění a provedení stavby. Odpadá riziko dodatečných nedorozumění a regulačních požadavků tam, kde obce mají pouze územní plán.
 
5) Koncem roku 2022 dále končí platnost všech územních plánů, které byly pořízeny před rokem 2007. Zde se mnoha obcím naskytne možnost využít výhod pořízení územního plánu s prvky regulačního plánu.
 
POZOR: Obce, které by si do konce roku 2022 nepořídily nový územní plán, se vystavují riziku komplikací při další výstavbě na svém území. V podstatě by se mohly rozvíjet pouze v rámci zastavěného území, resp. tzv. intravilánu, tedy území, které bylo zastavěno do roku 1966.
 
 II. Zkrácení lhůty pro podání návrhu na přezkum nebo zrušení opatření obecné povahy
 
Opatřením obecné povahy se vydávají zásady územního rozvoje (krajská dokumentace), územní plány a regulační plány. V praxi to znamená, že např. proti konkrétnímu územnímu plánu jakékoli obce může podat správní žalobu kterýkoli občan, bez ohledu na to, zda v obci bydlí, či nikoli. Dosavadní tříletá lhůta pro podání správní žaloby dávala stěžovatelům možnost zpochybňování územního plánu obce po dobu i několika let, což je nepříjemné nejen pro obec, ale i pro všechny stavebníky v ní. Nově bylo rozhodnuto o zkrácení této lhůty na jeden rok od okamžiku schválení územně plánovací dokumentace. To by mělo přinést stabilnější prostředí a větší právní jistotu pro starosty i občany nebo firmy, které chtějí v obci stavět. Celkově lze předpokládat, že tyto kroky budou mít i pozitivní dopad na oživení stavebního průmyslu.
 
III. Další důležité koncepční změny na úseku územního plánování
 
1) Cyklus úplných aktualizací územně analytických podkladů bude prodloužen ze dvou na čtyři roky. Větší důraz bude kladen na průběžné aktualizace.
 
2) Bude umožněno využití údajů o území pro veškeré činnosti veřejné správy (dosud je omezení pouze na územní plánování).
 
3) Orgány územního plánování budou zodpovídat za koordinaci záměrů, když jako dotčené orgány budou vydávat závazná stanoviska z hlediska souladu záměru s politikou územního rozvoje a územně plánovací dokumentací a dále z hlediska uplatňování cílů a úkolů územního plánování. Nově budou totiž v jednom území rozhodovat a stavby umísťovat různé stavební úřady od ministerstev až po stavební úřady v obcích. Území je jen jedno, a proto je nutné zajistit koordinaci záměrů.
 
4) Podmínkou účinnosti aktualizace, resp. změny územně plánovací dokumentace, bude zveřejnění úplného znění této dokumentace po aktualizaci, resp. změně. Je totiž nutné řešit stav, kdy se po několika změnách stala územně plánovací dokumentace nepřehlednou a bylo velice sporné, podle jakého právního stavu se vlastně rozhoduje.
 
5) Územní studii bude moci nechat zpracovat (a uhradit) i žadatel/investor, pokud dodrží schválené zadání. Zadání i schválení možnosti využití této územní studie bude však i nadále ponecháno orgánu územního plánování, aby řešení nebylo navrženo na úkor veřejných zájmů.

 C.    Další změny na úseku územního rozhodování a stavebního řádu
 
1) Zavedení společného řízení, které bude představovat spojení územního a stavebního řízení. Výsledkem bude vydání jednoho společného povolení a to jak u jednotlivé stavby, tak i u souboru staveb (i u staveb speciálních a jiných). Výhodou je tedy oproti dnešnímu stavu pouze jedno odvolání a případně pouze jedna správní žaloba.
 

  • Příslušným k vedení řízení u obecných staveb bude obecný stavební úřad.
  • Pro vybrané speciální stavby, stavby pozemních komunikací, bude příslušný k vedení řízení silniční správní úřad (obecní úřad obce s rozšířenou působností, krajský úřad, nebo ministerstvo dopravy), pro stavby vodních děl to bude vodoprávní úřad (obecní úřad obce s rozšířenou působností, nebo krajský úřad).
  • Pro vybrané energetické stavby bude příslušný pro vedení řízení ministerstvo průmyslu a obchodu.
  • Novela stavebního zákona zachovává i současnou právní úpravu samostatného územního řízení a samostatného stavebního řízení. Investor si bude moci zvolit, zda půjde těmito samostatnými postupy, či zda si požádá o vydání jednoho - povolení.
2) Zavedení společného řízení s posouzením vlivů na životní prostředí, kdy do společného řízení bude integrován dnes samostatný postup posuzování vlivů na životní prostředí (proces EIA) podle zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí. Závazné stanovisko příslušného posuzujícího úřadu (krajského úřadu, nebo ministerstva životního prostředí) nebude vydáváno v samostatném postupu před řízením u stavebního úřadu, ale až v rámci řízení. Tento postup by měl přispět ke zrychlení a zefektivnění přípravy a realizace staveb.
 
3) Na stejných principech bude založeno i tzv. územní řízení s posouzením vlivů na životní prostředí.