Často kladené otázky ke klíčovým agendám MMR

Hledáte informace, které Vás zajímají? Připravili jsme pro Vás souhrn nejčastějších dotazů.

FAQ - Návrh zákona o realitním zprostředkování a o změně souvisejících zákonů

Ministerstvo pro místní rozvoj připravilo souhrn dotazů a odpovědí k návrhu zákona o realitním zprostředkování, jehož hlavním cílem je především posílení ochrany spotřebitele a celkové zvýšení úrovně poskytovaných služeb.


Jak vznikla myšlenka zahájit přípravu zákona o realitním zprostředkování?
 

Důvodem byly především stále se opakující problémy s činností realitních zprostředkovatelů, jejichž často nízká odbornost, společně s chybějícími pravidly pro tuto činnost, významně přispívají k rostoucímu počtu poškozených klientů.
Situací se nakonec začal ve spolupráci s MMR zabývat Hospodářský výbor Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky.  Po dalších jednáních a zejména po analýze situace MMR zpracovalo návrh věcného záměru zákona o realitním zprostředkování, který 18. ledna 2016 schválila vláda.
 
Jaké hlavní nedostatky analýza odhalila?

Hlavním problémem českého realitního trhu je absence jasných pravidel pro výkon činnosti realitního zprostředkovatele. Zcela chybí přesná definice realitního zprostředkování, nejsou nastavena žádná konkrétní pravidla pro faktický výkon činnosti.
Mnoho tuzemských realitních zprostředkovatelů má navíc velmi malou nebo chybějící odbornou kvalifikaci. Připočteme-li k tomu fakt, že ochrana práv spotřebitelů je v  České republice často neúčinná a dozor nad realitními zprostředkovateli téměř žádný, nelze se divit tomu, že spotřebitelé nemají v realitní služby důvěru.
 
Jsou pravidla pro výkon činnosti realitního zprostředkovatele opravdu nutná? Nebylo by rozumnější počkat, až problém s nekvalitními zprostředkovateli vyřeší sám trh?

Čekání na neviditelnou ruku trhu by v tomto oboru mohlo mít pro mnoho lidí fatální následky. Spotřebitelé očekávají od realitních zprostředkovatelů bezproblémový průběh obchodu. Mnohdy do těchto transakcí přesouvají celoživotní úspory nebo podstatnou část majetku. Zkušenosti za posledních 25 let jasně ukazují, že samoregulace dostatečně nefunguje a mnoho lidí na tento stav těžce doplatilo.
 
Kolik vlastně působí v České republice realitních zprostředkovatelů?

Podle údajů Českého statistického úřadu (Registr ekonomických subjektů) bylo v roce 2015 celkem 14 237 podnikatelských subjektů, které se hlásily ke zprostředkovatelské činnosti. Po přepočtu na počet obyvatel patří v tomto ohledu Česká republika k absolutní špičce v celé Evropě. Neoficiální odhady počítají dokonce  až s 25 000 realitními zprostředkovateli. Realitního zprostředkovatele může dnes dělat každý držitel živnostenského oprávnění pro volnou živnost.
 
Inspiruje se MMR při vytváření zákona zahraničními vzory? Jsou vůbec realitní služby regulovány i v jiných zemích Evropy?

Realitní zprostředkování je ve většině evropských zemí upraveno zvláštními zákony, případně v rámci živnostenského zákona, nebo občanského zákoníku. Většina požaduje určitou úroveň odborných znalostí. Dále jsou stanoveny i další obecné podmínky – např. zletilost, svéprávnost, bezúhonnost, bezdlužnost. Společným požadavkem je i povinnost mít sjednané pojištění odpovědnosti, finanční záruky pro zákazníka, či jejich kombinace.
 
Jaké jsou tedy cíle návrhu zákona?

Hlavním cílem nově navrhované zákonné úpravy je především ochrana spotřebitele.
 
Mezi další cíle patří zejména:
  • kultivace podmínek pro poskytování realitního zprostředkování, protože řada  nepoctivců podniká na úkor opravdu profesionálních realitních zprostředkovatelů;
  • zvýšení dozoru nad řádným vykonáváním této profese a snížení počtu nepoctivých realitních makléřů;
  • sblížení podmínek pro poskytování realitního zprostředkování v ČR s ostatními státy EU a zvýšení důvěryhodnosti realitního podnikání u nás. 

Jak konkrétně návrh zákona posílí ochranu spotřebitele?

Návrh počítá s povinností realitního zprostředkovatele uvádět v inzerci, ale i ve smlouvě o realitním zprostředkování, všechny informace srozumitelně a způsobem nevzbuzujícím pochybnost. To se týká i nejrůznějších příloh smlouvy nebo např. odkazů na všeobecné obchodní podmínky.
Jako povinná příloha smlouvy, která musí mít písemnou formu,  je také navrhován výpis z veřejného seznamu (především z katastru nemovitostí), ze kterého budou mj. identifikovatelné i závady a omezení, váznoucí na předmětu realitního obchodu (například věcná břemena).
Zákon dále upravuje vznik nároku na provizi realitního zprostředkovatele - aby nedošlo k jejímu zaplacení bez toho, že zprostředkovatel řádně vykoná svou práci. Počítá se i se vznikem veřejně přístupného seznamu, kde si budou zákazníci moci ověřit, kdo má pro tuto práci odbornou způsobilost. Zákon upravuje s ohledem na ochranu spotřebitele i řadu dalších oblastí, v neposlední řadě však je třeba uvést ještě povinnost uzavřít pojištění odpovědnosti za škodu.
 
S jakými novými povinnostmi počítá návrh zákona u realitních zprostředkovatelů?

Realitní zprostředkovatelé budou dle návrhu nově muset splňovat odbornou způsobilost, kterou splní doložením odpovídajícího stupně vzdělání kombinovaného případně s praxí. Realitní zprostředkovatelé, kteří nebudou mít odpovídající vzdělání a praxi, budou muset projít systémem profesní kvalifikace a složit odbornou zkoušku.
Při nesplnění některých zákonem stanovených povinností bude realitnímu zprostředkovateli hrozit peněžitá sankce. V některých případech mu bude hrozit i to, že za své služby prostě nedostane zaplaceno.
 
Počítá se také s úpravou živnostenského zákona?

Ano, zákon o realitním zprostředkování obsahuje i novelu živnostenského zákona, zavádí zcela nový předmět podnikání „realitní zprostředkování“ v rámci tzv. vázané živnosti. Podmínkou pro ohlášení této živnosti bude kromě splnění obecných podmínek, stanovených živnostenským zákonem, také doložení odborné způsobilosti.
 
Jaký je harmonogram legislativních prací a odkdy by mohl zákon platit?

Dne 18. 1. 2016 vláda schválila věcný záměr zákona o realitním zprostředkování. Vlastní návrh zákona byl již 22. 4. 2016 rozeslán do meziresortního připomínkového řízení, které bude ukončeno dne 20. 5. 2016. Po vypořádání a zapracování připomínek bude předložen vládě (předpoklad srpen 2016). Teoreticky lze uvažovat, pokud se nic „nezadrhne“ v legislativním procesu, že by mohl být účinný v druhé polovině roku 2017.
 
Co by hrozilo v případě zachování „status quo“?

V takovém případě lze podle našeho názoru očekávat rostoucí počet poškozených klientů, stoupající počet soudních sporů, snižování důvěry zákazníků v český trh s realitami, nižší množství obchodů a daní, které se z těchto obchodů vybírají.
 
Jak se zatím k chystanému zákonu o realitním zprostředkování staví sami realitní zprostředkovatelé?

Oslovili jsme širokou laickou i odbornou veřejnost prostřednictvím dotazníkové akce. Naším cílem bylo zjistit názory spotřebitelů i samotných realitních kanceláří. Získali jsme odpovědi od celkem 2284 respondentů (z toho 1052 zákazníků a 1232 realitních zprostředkovatelů). Oběma skupinám byla mimo jiné položena i stejná otázka: zda si myslí, že je třeba zvláštním zákonem nastavit pravidla pro činnost realitních zprostředkovatelů. Možnost ANO zvolilo 81 % zákazníků a 76 % zprostředkovatelů. Proto si myslíme, že zákon získá obecnou podporu.

Pošlete nám svůj dotaz

Nenašli jste odpověď na Vaši otázku? Napište svůj dotaz do našeho informačního centra a my Vám odpovíme: Poslat dotaz