Často kladené otázky ke klíčovým agendám MMR

Hledáte informace, které Vás zajímají? Připravili jsme pro Vás souhrn nejčastějších dotazů.

FAQ - Rozúčtování nákladů v domech na teplo a teplou vodu

V roce 2017 dostanou příjemci služeb (uživatelé bytů) vyúčtování nákladů za teplo již podle nové vyhlášky Ministerstva pro místní rozvoj č. 269/2015 Sb., která je účinná od ledna 2016. Vyhláška přináší změny v dosavadním způsobu, jakým se v bytových domech doposud rozúčtovávaly platby za teplo. Jako každá věc, která mění zaběhlé zvyklosti, i tato vyhláška vzbudila pozornost a dotazy, protože se dotýká velké skupiny obyvatel. Znovu jsme proto (k 1. 2. 2017) aktualizovali odpovědi na časté otázky, které s vyhláškou souvisí. Vyhláška byla ve Sbírce zákonů vyhlášena pod číslem 269/2015 Sb.

1. V čem spočívá podstata nového způsobu rozúčtování?

Nově je stanoveno procentní vyjádření tzv. základní a spotřební složky a jsou upraveny rozdíly v nákladech na vytápění. Upravena je také výpočtová metoda při rozdílech v nákladech na vytápění.

2. Proč ministerstvo považovalo za nutné měnit původní systém?

Jedná se o tyto důvody:
- Snaha lépe přizpůsobit právní úpravu rozúčtování nákladů na vytápění a teplou vodu zákonu č. 67/2013 Sb., o službách, 
- snaha reagovat na požadavek povinné instalace měřidel nebo indikátorů vytápění,
- snaha reagovat na zásahy do plášťů domů (zateplování),
- a hlavně snaha o úpravu spravedlivějšího způsobu rozúčtování.

3. V čem je nový způsob rozúčtování spravedlivější?

Především v tom, že pokud dojde k překročení přípustných rozdílů v nákladech na vytápění, provede poskytovatel služeb úpravu výpočtové metody pouze u těch příjemců služeb, u nichž došlo k překročení některé stanovené hranice. U ostatních příjemců služeb se bude vycházet pouze z údajů, získaných z indikátorů vytápění nebo měřidel. Zatím se případné rozdíly v nákladech rozúčtovávaly na úkor všech příjemců služeb v bytovém domě. Jinak řečeno, na toho, kdo nepřiměřeně teplem šetřil nebo plýtval, dopláceli ostatní. Protože každý se musí podílet na vytvoření tepelné stability v domě, bylo nutné způsob rozúčtování upravit.

4. Často cestujeme a byt vytápíme na minimální hodnotu. Tím ušetříme více, než povoluje vyhláška. Proč přesto musíme platit 80% průměru v domě?

Pokud někdo překročí stanovené hranice odchylky od průměru (spodní hranice -20% a horní hranice +100%) musí počítat s tím, že se jeho hodnota nákladů na vytápění upraví na 80% průměrné hodnoty při nedodržení spodní hranice nebo na 200 % průměrné hodnoty při nedodržení horní hranice, za zúčtovací jednotku. Upravený náklad na vytápění příjemců služeb je pak násobkem výměry započitatelné podlahové plochy a upravené hodnoty. Pokud je tedy např. průměrný náklad na vytápění 100 Kč/1 m2, potom se lze pohybovat v rozmezí od 80 Kč do 200 Kč bez úpravy nákladu na vytápění. Ani energeticky vědomě se chovající uživatel bytu nebo neobydlený byt nespotřebuje zpravidla méně tepla než 80 % průměru na 1 m2. Modelové příklady výpočtu jsou uvedené v metodickém pokynu na www.mmr.cz/cs/Uzemni-a-bytova-politika/Bytova-politika/Pravo-Legislativa/Metodicke-sdeleni-MMR

​5. Když se celý bytový dům domluví, že bude v zimě topit jen minimálně, aby tedy i průměrná spotřeba byla minimální, co to znamená pro objekt samotný?

Vymrzlý dům bude plesnivět a obyvatelé si zadělají na daleko větší náklady, než jaké ušetří za topení.

6. Proč musely být povinně instalovány měřáky na radiátorech, když se pak stejně všechno průměruje? Nebylo by smysluplnější měřit odběr tepla na patě domu?

Tento problém není v kompetenci MMR. Řeší ho Ministerstvo průmyslu a obchodu v zákoně č. 318/2012 Sb. Povinnost měřit vychází i z příslušných směrnic EU.

7. Jaký je rozdíl mezi základní a spotřební složkou?

Základní složka vyjadřuje tu část nákladů, která není závislá na chování příjemců služeb – uživatelů bytů a rozúčtovává se každému podle tzv. započitatelné podlahové plochy bytu, nebo nebytového prostoru.
Základní složka nákladů na vytápění pokrývá permanentně náklady na pohotovostní výkon otopné soustavy, prostupy tepla pláštěm domu, tepelné ztráty vnitřního rozvodu a náklady na temperování společných prostor domu.
Spotřební složka nákladů na vytápění pokrývá náklady na teplo dodané do bytu otopnými tělesy, jehož množství může uživatel ovlivnit regulací přívodu tepla do otopných těles. Vychází z míry měřené nebo indikované spotřeby tepla na vytápění.
Rozděluje se mezi příjemce služeb podle údajů měřidel nebo indikátorů vytápění s použitím korekcí a výpočtových metod. Výpočtové metody zohledňují rozdílnou náročnost vytápěných místností na dodávku tepla, která je dána jejich polohou, velikostí otopných těles, způsobem připojení měřidel nebo indikátorů vytápění a projektovanou vnitřní teplotou.

8. Je mi k něčemu, že spotřební složka může nově být až 70%?

Lépe a přesněji bude provedeno rozúčtování nákladů s ohledem na tepelně izolační vlastnosti objektu a použitou indikaci.

9. Řeší nová vyhláška také případ, kdy je byt napojen na dálkový zdroj tepla, ale převážně využívá krbová, případně akumulační kamna?

Vyhláška případy, kdy je využíván lokální zdroj tepla (např. krbová kamna, přímotopné konvektory, přímotopné radiátory, atd.), neřeší. V domě s ústředním vytápěním není vhodné k vytápění používat pouze krbová kamna a otopná tělesa mít uzavřená, jelikož by se příjemce služeb vystavoval riziku nedodržení spodní hranice 20 % oproti průměru zúčtovací jednotky. Krbová kamna může používat např. v přechodném období, kdy není bytový dům centrálně vytápěn.

10. Používá se vyhláška i v případě, že všechny jednotky v bytovém domě jsou osazeny kalorimetry?

Samozřejmě ano, protože se jedná o měřidla.

11. Jakým způsobem je ve vyhlášce zohledněno, že některé byty mají a jiné nemají zasklenou lodžii. U zasklené a zavřené lodžie je teplotní rozdíl až 10 stupňů Celsia. Nechali jsme si zasklít na vlastní náklady, tím šetříme a máme být potrestáni sankcí v rozúčtování?

Vyhláška č. 269/2015 Sb. pohlíží na zúčtovací jednotku (dům) jako na jeden tepelně technický celek a nezohledňuje skutečnost, ani to není možné, že by se zlepšení tepelně izolačních vlastností týkalo pouze jednotlivé bytové jednotky. Proto vyhláška při rozúčtování nákladů na vytápění k individuálně provedeným úpravám (např. zasklení lodžie, výměna oken, atd.) nepřihlíží. Z tohoto důvodu by se při revitalizaci zúčtovací jednotky mělo postupovat systémově tj. provádět úpravy, které zlepšují tepelně izolační vlastnosti zúčtovací jednotky jako celku a nikoliv individuálně. Touto úpravou však nebude uživatel bytové jednotky sankcionován, pouze pro něj budou platit stejná pravidla jako pro ostatní příjemce služeb.
 
12. Z popsaného způsobu rozúčtování není úplně jasné, zda se pro byty, které nedodrží přípustný limit, v dalších kolech použije shodná průměrná cena za metr čtvereční (cena vypočtená z původní částky faktury a celkové započitatelné plochy všech bytů), nebo zda se průměrná cena stanoví znovu po úpravě částky faktury a započitatelné plochy zbývajících bytů.

Rozdělení nákladů na vytápění, tj. na složku základní a spotřební, se v zúčtovací jednotce (domě) provede pouze jednou u všech příjemců služeb (uživatelů bytů). V základní složce je rozúčtována stejná výše Kč/m2, která se dále nemění. Při překročení limitních hodnot se v dalších výpočtových kolech provádí iterace pouze spotřební složky. 
 
13. Při měření tepla kalorimetry se musí zohlednit poloha a orientace místností bytové jednotky v koeficientech nebo se uplatňuje pouze při instalaci radiátorových poměrových měřičů RTN (rozdělovač topných nákladů)?

Ve vyhlášce č. 269/2015 Sb., která je prováděcím předpisem k zákonu č. 67/2013 Sb. v platném znění, je v § 6 odst. 2 uvedeno, že spotřební složka je rozdělována mezi příjemce služeb úměrně výši náměrů stanovených měřidel podle zákona o metrologii nebo zařízení pro rozdělování nákladů na vytápění s použitím korekcí a výpočtových metod, zohledňujících i rozdílnou náročnost vytápěných místností na dodávku tepelné energie danou jejich polohou. Z uvedeného tedy vyplývá, že se jedná o kalorimetry a indikátory vytápění.
 
14. Může si SVJ na shromáždění (podle způsobu schvalování ve stanovách) odsouhlasit vlastní způsob rozúčtování služeb (tepla a teplé vody) než ten, který je uveden v zákoně č. 67/2013 Sb. a prováděcí vyhlášce č. 269/2015 Sb.?

V případě, že jsou nainstalována zařízení pro rozdělování nákladů na vytápění, je nutné postupovat dle § 6 odst. 2 zákona č. 67/2013 Sb., ve znění novely 104/2015 Sb. a není možné si odhlasovat vlastní způsob rozúčtování.
 

Pošlete nám svůj dotaz

Nenašli jste odpověď na Vaši otázku? Napište svůj dotaz do našeho informačního centra a my Vám odpovíme: Poslat dotaz