Často kladené otázky ke klíčovým agendám MMR

Hledáte informace, které Vás zajímají? Připravili jsme pro Vás souhrn nejčastějších dotazů.

FAQ - Rozúčtování nákladů v domech na teplo a teplou vodu

V roce 2017 dostanou příjemci služeb (uživatelé bytů) vyúčtování nákladů za teplo již podle nové vyhlášky Ministerstva pro místní rozvoj č. 269/2015 Sb., která je účinná od ledna 2016. Vyhláška přináší změny v dosavadním způsobu, jakým se v bytových domech doposud rozúčtovávaly platby za teplo. Jako každá věc, která mění zaběhlé zvyklosti, i tato vyhláška vzbudila pozornost a dotazy, protože se dotýká velké skupiny obyvatel. Znovu jsme proto (k 1. 3. 2017) aktualizovali odpovědi na časté otázky, které s vyhláškou souvisí. Vyhláška byla ve Sbírce zákonů vyhlášena pod číslem 269/2015 Sb.

1. V čem spočívá podstata nového způsobu rozúčtování?

Nově je stanoveno procentní vyjádření tzv. základní a spotřební složky a jsou upraveny rozdíly v nákladech na vytápění. Upravena je také výpočtová metoda při rozdílech v nákladech na vytápění.

2. Proč ministerstvo považovalo za nutné měnit původní systém?

Jedná se o tyto důvody:
- Snaha lépe přizpůsobit právní úpravu rozúčtování nákladů na vytápění a teplou vodu zákonu č. 67/2013 Sb., o službách, 
- snaha reagovat na požadavek povinné instalace měřidel nebo indikátorů vytápění,
- snaha reagovat na zásahy do plášťů domů (zateplování),
- a hlavně snaha o úpravu spravedlivějšího způsobu rozúčtování.

3. V čem je nový způsob rozúčtování spravedlivější?

Především v tom, že pokud dojde k překročení přípustných rozdílů v nákladech na vytápění, provede poskytovatel služeb úpravu výpočtové metody pouze u těch příjemců služeb, u nichž došlo k překročení některé stanovené hranice. U ostatních příjemců služeb se bude vycházet pouze z údajů, získaných z indikátorů vytápění nebo měřidel. Zatím se případné rozdíly v nákladech rozúčtovávaly na úkor všech příjemců služeb v bytovém domě. Jinak řečeno, na toho, kdo nepřiměřeně teplem šetřil nebo plýtval, dopláceli ostatní. Protože každý se musí podílet na vytvoření tepelné stability v domě, bylo nutné způsob rozúčtování upravit.

4. Často cestujeme a byt vytápíme na minimální hodnotu. Tím ušetříme více, než povoluje vyhláška. Proč přesto musíme platit 80% průměru v domě?

Pokud někdo překročí stanovené hranice odchylky od průměru (spodní hranice -20% a horní hranice +100%) musí počítat s tím, že se jeho hodnota nákladů na vytápění upraví na 80% průměrné hodnoty při nedodržení spodní hranice nebo na 200 % průměrné hodnoty při nedodržení horní hranice, za zúčtovací jednotku. Upravený náklad na vytápění příjemců služeb je pak násobkem výměry započitatelné podlahové plochy a upravené hodnoty. Pokud je tedy např. průměrný náklad na vytápění 100 Kč/1 m2, potom se lze pohybovat v rozmezí od 80 Kč do 200 Kč bez úpravy nákladu na vytápění. Ani energeticky vědomě se chovající uživatel bytu nebo neobydlený byt nespotřebuje zpravidla méně tepla než 80 % průměru na 1 m2. Modelové příklady výpočtu jsou uvedené v metodickém pokynu na www.mmr.cz/cs/Uzemni-a-bytova-politika/Bytova-politika/Pravo-Legislativa/Metodicke-sdeleni-MMR

​5. Když se celý bytový dům domluví, že bude v zimě topit jen minimálně, aby tedy i průměrná spotřeba byla minimální, co to znamená pro objekt samotný?

Vymrzlý dům bude plesnivět a obyvatelé si zadělají na daleko větší náklady, než jaké ušetří za topení.

6. Proč musely být povinně instalovány měřáky na radiátorech, když se pak stejně všechno průměruje? Nebylo by smysluplnější měřit odběr tepla na patě domu?

Tento problém není v kompetenci MMR. Řeší ho Ministerstvo průmyslu a obchodu v zákoně č. 318/2012 Sb. Povinnost měřit vychází i z příslušných směrnic EU.

7. Jaký je rozdíl mezi základní a spotřební složkou?

Základní složka vyjadřuje tu část nákladů, která není závislá na chování příjemců služeb – uživatelů bytů a rozúčtovává se každému podle tzv. započitatelné podlahové plochy bytu, nebo nebytového prostoru.
Základní složka nákladů na vytápění pokrývá permanentně náklady na pohotovostní výkon otopné soustavy, prostupy tepla pláštěm domu, tepelné ztráty vnitřního rozvodu a náklady na temperování společných prostor domu.
Spotřební složka nákladů na vytápění pokrývá náklady na teplo dodané do bytu otopnými tělesy, jehož množství může uživatel ovlivnit regulací přívodu tepla do otopných těles. Vychází z míry měřené nebo indikované spotřeby tepla na vytápění.
Rozděluje se mezi příjemce služeb podle údajů měřidel nebo indikátorů vytápění s použitím korekcí a výpočtových metod. Výpočtové metody zohledňují rozdílnou náročnost vytápěných místností na dodávku tepla, která je dána jejich polohou, velikostí otopných těles, způsobem připojení měřidel nebo indikátorů vytápění a projektovanou vnitřní teplotou.

8. Je mi k něčemu, že spotřební složka může nově být až 70%?

Lépe a přesněji bude provedeno rozúčtování nákladů s ohledem na tepelně izolační vlastnosti objektu a použitou indikaci.

9. Řeší nová vyhláška také případ, kdy je byt napojen na dálkový zdroj tepla, ale převážně využívá krbová, případně akumulační kamna?

Vyhláška případy, kdy je využíván lokální zdroj tepla (např. krbová kamna, přímotopné konvektory, přímotopné radiátory, atd.), neřeší. V domě s ústředním vytápěním není vhodné k vytápění používat pouze krbová kamna a otopná tělesa mít uzavřená, jelikož by se příjemce služeb vystavoval riziku nedodržení spodní hranice 20 % oproti průměru zúčtovací jednotky. Krbová kamna může používat např. v přechodném období, kdy není bytový dům centrálně vytápěn.

10. Používá se vyhláška i v případě, že všechny jednotky v bytovém domě jsou osazeny kalorimetry?

Samozřejmě ano, protože se jedná o měřidla.

11. Jakým způsobem je ve vyhlášce zohledněno, že některé byty mají a jiné nemají zasklenou lodžii. U zasklené a zavřené lodžie je teplotní rozdíl až 10 stupňů Celsia. Nechali jsme si zasklít na vlastní náklady, tím šetříme a máme být potrestáni sankcí v rozúčtování?

Vyhláška č. 269/2015 Sb. pohlíží na zúčtovací jednotku (dům) jako na jeden tepelně technický celek a nezohledňuje skutečnost, ani to není možné, že by se zlepšení tepelně izolačních vlastností týkalo pouze jednotlivé bytové jednotky. Proto vyhláška při rozúčtování nákladů na vytápění k individuálně provedeným úpravám (např. zasklení lodžie, výměna oken, atd.) nepřihlíží. Z tohoto důvodu by se při revitalizaci zúčtovací jednotky mělo postupovat systémově tj. provádět úpravy, které zlepšují tepelně izolační vlastnosti zúčtovací jednotky jako celku a nikoliv individuálně. Touto úpravou však nebude uživatel bytové jednotky sankcionován, pouze pro něj budou platit stejná pravidla jako pro ostatní příjemce služeb.
 
12. Z popsaného způsobu rozúčtování není úplně jasné, zda se pro byty, které nedodrží přípustný limit, v dalších kolech použije shodná průměrná cena za metr čtvereční (cena vypočtená z původní částky faktury a celkové započitatelné plochy všech bytů), nebo zda se průměrná cena stanoví znovu po úpravě částky faktury a započitatelné plochy zbývajících bytů.

Rozdělení nákladů na vytápění, tj. na složku základní a spotřební, se v zúčtovací jednotce (domě) provede pouze jednou u všech příjemců služeb (uživatelů bytů). V základní složce je rozúčtována stejná výše Kč/m2, která se dále nemění. Při překročení limitních hodnot se v dalších výpočtových kolech provádí iterace pouze spotřební složky. 
 
13. Při měření tepla kalorimetry se musí zohlednit poloha a orientace místností bytové jednotky v koeficientech nebo se uplatňuje pouze při instalaci radiátorových poměrových měřičů RTN (rozdělovač topných nákladů)?

V zákonu č. 67/2013 Sb. v platném znění, je v § 6 odst. 2 uvedeno, že spotřební složka je rozdělována mezi příjemce služeb úměrně výši náměrů stanovených měřidel podle zákona o metrologii nebo zařízení pro rozdělování nákladů na vytápění s použitím korekcí a výpočtových metod, zohledňujících i rozdílnou náročnost vytápěných místností na dodávku tepelné energie danou jejich polohou. Z uvedeného tedy vyplývá, že se jedná o kalorimetry a indikátory vytápění.
 
14. Může si SVJ na shromáždění (podle způsobu schvalování ve stanovách) odsouhlasit vlastní způsob rozúčtování služeb (tepla a teplé vody) než ten, který je uveden v zákoně č. 67/2013 Sb. a prováděcí vyhlášce č. 269/2015 Sb.?

V případě, že jsou nainstalována zařízení pro rozdělování nákladů na vytápění, je nutné postupovat dle § 6 odst. 2 zákona č. 67/2013 Sb., ve znění novely 104/2015 Sb. a není možné si odhlasovat vlastní způsob rozúčtování.

15. Proč stát reguluje vlastníkům bytových jednotek, kolik mohou topit, když každému vlastníkovi vyhovuje jiná teplota v bytové jednotce? Někdo snese tepla více, někdo málo. Co je to "topit hodně" a co je to "topit průměrně"?

Vyhláška č. 269/2015 Sb. uvádí v § 3 odst. 2, že rozdíly v nákladech na vytápění připadající na 1 m2 započitatelné podlahové plochy nesmí překročit u příjemců služeb (uživatelů bytů), kde jsou instalována měřidla podle zákona o metrologii (kalorimetry) nebo zařízení pro rozdělování nákladů na vytápění (indikátory), v zúčtovací jednotce (domě) hodnotu o 20 % nižší a hodnotu o 100 % vyšší oproti průměru zúčtovací jednotky v daném zúčtovacím období. Lze se tedy pohybovat v rozmezí -20 % až +100 % oproti průměru zúčtovací jednotky. Spodní hranice -20 % vychází z vyhlášky č. 194/2007 Sb., která stanoví pravidla pro vytápění s ohledem na tepelnou stabilitu zúčtovací jednotky, která se pohybuje v rozmezí cca 16 - 18°C. Přesná hodnota je uvedena v projektu. Horní hranice +100 % by měla působit motivačně na uživatele bytů, kteří se nechovají energeticky vědomě. Tato horní hranice však není teplotně nijak omezena - pouze výkonem otopné soustavy.
 
Energeticky vědomě se chovající uživatel bytu by neměl toto rozmezí (-20 % až +100 %) překročit. Jinak řečeno, minimální úhrada musí být 80 % průměrné hodnoty za zúčtovací jednotku.  Pokud se bude tedy byt vytápět na teplotu cca 20 - 22°C, potom je vytápěn správně. Pokud se však bude vytápět např. na 28°C, potom si bude muset uživatel bytu zvýšenou spotřebu tepla také uhradit. Stát vlastníkům bytových jednotek nic nereguluje. Vyhláška č. 269/2015 Sb. pouze stanoví, jak rozúčtovat náklady na vytápění, bez ohledu na jejich výši.
 
16. Je stanoven nějaký termín, do kdy musí SVJ stanovit poměr základní a spotřební složky pro rozúčtování nákladů na vytápění? Poměr stanovuje shromáždění SVJ nebo výbor?

Termín pro stanovení výše poměru základní a spotřební složky žádný právní předpis neukládá. Obvykle se poměr stanoví na začátku zúčtovacího období. Výše tohoto poměru by měla být stanovena na základě provedeného energetického auditu zúčtovací jednotky (domu) nebo alespoň na základě odborného posouzení, nicméně výši poměru určí poskytovatel služeb tj. výbor. Případně je možné, aby si vlastníci jednotek o tomto rozhodli na shromáždění.
 
17. Zohledňuje vyhláška polohu bytu, pokud je nasměrován na jižní nebo severní stranu? Podle toho uživatel topí více nebo méně.

Cílem rozúčtování je zajistit, aby náklady na vytápění místností srovnatelné velikosti se srovnatelnou úrovní vytápění byly rovněž srovnatelné bez ohledu na jejich polohu v rámci zúčtovací jednotky (domu) a jejich případné situování vůči světovým stranám. Vyhláška zohledňuje polohu bytu v rámci zúčtovací jednotky. Dále umožňuje uplatnit příslušné koeficienty i vůči světovým stranám.
 
18. Existují nějaká závazná pravidla pro rozúčtování tepla pro dům vytápěný dálkovým vytápěním, kde část bytů je od centrálního vytápění odpojena a je vytápěna vlastním plynovým kotlem?

Je třeba rozlišovat dva případy:
V případě, že je bytový dům dálkově (ústředně) vytápěn a zároveň je společně (centrálně) připravována teplá voda pro všechny uživatele, potom se pro rozúčtování nákladů na vytápění a společnou přípravu teplé vody uplatní vyhláška č. 269/2015 Sb., která řeší i odpojení bytů a nebytových prostorů od ústředního vytápění.
 
V případě, že je bytový dům dálkově (ústředně) vytápěn, ale zároveň není společně (centrálně) připravována teplá voda pro všechny uživatele, potom se vyhláška č. 269/2015 Sb. neuplatní a rozúčtování se provede na základě ujednání v souladu s § 5 odst. 1 zákona 67/2013 Sb. o službách.
 
19. Měly by se po zateplení celého panelového domu a zasklení všech lodžií přepočítat dřívější koeficienty ovlivňující rozúčtování tepla mezi jednotlivými byty na nové, zohledňující změněný stav?

Po provedené revitalizaci panelového domu se zásadně změní i jeho tepelně izolační vlastnosti. Z tohoto důvodu je nutný přepočet všech parametrů (polohové koeficienty, přepočet výkonu otopných těles a případné situování ke světovým stranám, vyregulování otopné soustavy). Stanovení nových parametrů může zajistit pouze energetický audit.
 
20. Je možné si ujednáním všech vlastníků stanovit výši základní složky pro rozúčtování nákladů na poskytování teplé vody odlišně od vyhlášky č. 269/2015 Sb. s odkazem na § 6 zákona 104/2015 Sb. odst. 1?

V případě, že není stanovena povinnost instalace vodoměrů na teplou vodu podle jiného právního předpisu, potom je možné stanovit vlastní pravidla pro rozúčtování teplé vody na základě ujednání v souladu s § 6 odst. 1 zákona č. 104/2015 Sb., kterým se mění zákon č. 67/2013 Sb.
 
21. Co se rozumí ve vyhlášce pojmem započitatelná a podlahová plocha?
 
Započitatelná podlahová plocha je dána součtem podlahových ploch ústředně vytápěných místností a odpovídajícího podílu podlahových ploch nevytápěných místností, které s ústředně vytápěnými místnostmi sousedí. Korekční součinitele pro přepočet podlahové plochy jsou uvedené v příloze č. 1 bod 2 vyhlášky č. 269/2015 Sb. přepočtem dochází zpravidla ke snížení podlahové v souvislosti s koeficienty pro stanovení započitatelné podlahové plochy. Pro základní složku nákladů na vytápění se uplatní započitatelná podlahová plocha a pro základní složku nákladů na poskytování teplé vody se uplatní podlahová plocha.

Podlahovou plochou vyhláška č. 269/2015 Sb. rozumí podlahovou plochu místností a nebytového prostoru kromě teras, balkonů a lodžií  a vedlejších prostorů, které jsou mimo byt. Rovněž se do ní započítá i plocha zastavěná nábytkem, kuchyňskou linkou či topným tělesem. Nezapočítávají se žádné okenní či dveřní ústupky a také např. žádné instalační šachty.     


22. Pokud příjemce služeb podá poskytovateli námitku proti způsobu vyúčtování např. kvůli použitému softwaru, může poskytovatel odmítnout tuto reklamaci jako neodůvodněnou?
 
Za správnost rozúčtování a vyúčtování zodpovídá poskytovatel služeb, který musí být schopen toto rozúčtování a vyúčtování, vůči příjemcům služeb, obhájit. Nezáleží přitom na skutečnosti, jakým technickým způsobem je toto rozúčtování a vyúčtování zpracováno, protože musí být věcně správné.







 

Pošlete nám svůj dotaz

Nenašli jste odpověď na Vaši otázku? Napište svůj dotaz do našeho informačního centra a my Vám odpovíme: Poslat dotaz