Směrnice (např. směrnice o službách na vnitřním trhu 2006/123/ES) je závazný právní akt, který je třeba začlenit – jinak řečeno implementovat či transponovat – do právních řádů jednotlivých členských státu tak, aby byly dosaženy cíle směrnice. Legislativní nástroje a formulace použité v jednotlivých právních řádech členských států se však mohou lišit. Ve směrnici je vždy také uveden termín, do kdy je třeba ji implementovat. Pro směrnici o službách byla stanovena tříletá lhůta.
Naproti tomu nařízení (např. nařízení 1408/71 o aplikaci soustav sociálního zabezpečení na osoby zaměstnané, samostatně výdělečně činné a jejich rodinné příslušníky pohybující se v rámci Společenství) je závazný právní akt, který platí v zemích EU přímo a který není třeba do právních řádů jednotlivých zemí převádět.
Směrnice o službách pokrývá jak svobodu usazování v jiném členském státě v oblasti služeb tak právo přeshraničně poskytovat služby. Nezahrnuje následující činnosti:
• služby obecného zájmu nehospodářské povahy,
• fi nanční služby,
• služby a sítě elektronických komunikací,
• dopravu,
• služby agentur a zprostředkování dočasné práce,
• zdravotní služby,
• audiovizuální služby,
• hazardní hry a loterie,
• sociální služby,
• soukromé bezpečnostní služby,
• služby poskytované notáři a soudními vykonavateli,
• netýká se ani daňové oblasti.
Hlavním záměrem směrnice je zejména odstranění přetrvávajících překážek volného pohybu služeb. Během implementace směrnice probíhá ve všech členských zemích tzv. screening, tj. prověření veškeré vnitrostátní legislativy, zda neobsahuje diskriminační opatření vůči poskytovatelům služeb z jiných zemí EU a v případě jejich existence je8 jich odstranění. Je zřizován systém IMI (Internal Market Information System), v rámci kterého si budou příslušné orgány všech členských zemí online vyměňovat potřebné informace. Směrnice dále přináší:
1. Odstraňování překážek při uznávání dokladů – omezení vyžadování ověřených překladů a ověřených kopií ze strany institucí hostitelských zemí.
2. Zavedení jednotných kontaktních míst – na jednom místě bude možno vyřídit všechny formality spojené především se založením podniku ve službách. Potřebné informace mají být dostupné v elektronické formě.
3. Procedura tichého souhlasu – odpovědné orgány příslušného státu musí zveřejnit termíny pro vyřízení daných formalit. Pokud v tomto termínu k vyřízení nedojde, postupuje se tak, jakoby vše bylo vyřízeno ve prospěch žadatele.
4. Požadavky vznášené členskými státy na přeshraniční poskytovatele služeb:
• Nesmí být diskriminační dle místa země původu poskytovatele služeb (zakazuje povinnost získat od institucí hostitelské země povolení či povinnost být v hostitelské zemi usazen).
• Musí být nezbytné a opodstatněné důvody veřejného pořádku, veřejné bezpečnosti, ochrany veřejného zdraví nebo ochrany životního prostředí.
• Musí být vhodné k dosažení výše zmíněných cílů a nesmí překročit rámec toho, co je nezbytné k jejich dosažení.
Protože termín implementace směrnice je až 28. 12. 2009, není v současnosti (červen 2009) ještě zcela jasné, jaké konkrétní změny směrnice o službách v jednotlivých zemích EU přinese. V každém případě by mělo dojít k dalšímu odstraňování bariér v oblasti poskytování služeb a tím k jednoduššímu poskytování služeb a to jak přeshraničních, tak při usazení ve službách v jiných zemích EU.