Jste zde: Úvodní strana > Aktuality > Strategické plánování a budoucnost ...

Strategické plánování a budoucnost kohezní politiky po roce 2020

31.01.2016: 26. ledna proběhlo v Praze neformální setkání ministrů zemí Visegrádské skupiny (České republiky, Maďarska, Polska, Slovenska) v rozšířeném složení o delegace Bulharska, Chorvatska, Rumunska a Slovinska (V4+4), během nějž bylo slavnostně podepsáno Společné prohlášení zemí V4+4 na téma budoucí podoby Kohezní politiky. Celé akce se účastnila i eurokomisařka pro regionální politiku Corina Cretu, zástupci Evropského parlamentu a delegace Výboru regionů pod vedením jejího předsedy Markku Markkuly. Na pozvání ministryně Karly Šlechtové akci předcházel neformální večer za účasti hlav delegací všech výše uvedených zemí, komisařky Cretu a předsedy Výboru regionů Markku Markkuly.
 
Obsahem     Společného prohlášení [MS Word, 47.07KB]je definice pozice zemí V4+4 ve vztahu k současné kohezní politice a k jejímu předpokládanému vývoji, včetně shody na tom, že budoucí podoba této politiky by měla být formována na základě otevřeného dialogu mezi zástupci států, evropských institucí a dalších relevantních partnerů. Prohlášení slaďuje přístup zemí V4+4 ke  Kohezní politice jako hlavní investiční politice EU. Aktivita České republiky v tomto směru byla velmi pozitivně vnímána ze strany eurokomisařky Cretu, a to nejen s ohledem na důležitost zvoleného tématu (budoucnost Kohezní politiky), nýbrž i s ohledem na počet států, které se podařilo k tomuto dialogu přizvat a které jsou pod Společným prohlášením podepsány.
 
Během setkání ministrů byla ze strany řady států explicite vyjádřena silná podpora Společnému prohlášení a spokojenost s jeho obsahem. Všeobecně panovala shoda nad nutností vnímat kohezní politiku jako politiku investiční. Většina delegací rovněž vyzdvihovala důležitost strategického řízení pro Kohezní politiku. Dalším často zmiňovaným bodem, odrážejícím obsah Společného prohlášení, byl návrh na spolupráci členských států a Evropské komise při tvorbě metodik a zřízení pracovní platformy ke včasné identifikaci problémů. Jako důležitá byla označena spolupráce s Evropským účetním dvorem, a to zejména ze strany polské delegace.
Během jednání, a je také součástí Společného prohlášení, byla opakovaně zdůrazněna potřeba zajistit stabilitu a kontinuitu právního rámce a zajistit stabilní a předvídatelné prostředí.
Na setkání ministrů bezprostředně navazovala konference Strategické plánování a budoucnost kohezní politiky po roce 2020, které se  zúčastnily také vedoucí delegací. Zástupce polské delegace při této příležitosti vyjádřil záměr navázat na tuto aktivitu zahájenou Českou republikou během nadcházejícího polského předsednictví V4.
Konference se dále odvíjela za účasti renomovaných zahraničních expertů (Dirk Ahner a Benedict Wauters), zástupců evropských institucí (např. N. Martyn, zástupce eurokomisařky pro regionální politiku; Z. Kazatsay, zástupce eurokomisaře pro zaměstnanost; A. Novakov či S. Polčák z Evropského parlamentu, ad.) a zástupců všech zemí V4+4, kteří prezentovali případové studie a pozici daného státu ze svých zemí podle jednotlivých tematických bloků konference. Konference se setkala s velkým zájmem a pozitivním ohlasem ze strany publika i panelistů.

Stručné shrnutí
8 zemí a klíčoví zástupci EU institucí, stejně jako významní zahraniční a tuzemští experti se shodli na klíčových prvcích souvisejících s přípravou programového období po roce 2020.
Ministry odpovědnými za kohezní politiku v zemích V4+4 bylo diskutováno a podepsáno Společné prohlášení.
Podstatou Společného prohlášení je:
  • zachování KP tím, že poukazuje na jeho unikátnost, přidanou hodnotu, její potřebu, která byla o to klíčovější v dobách krize (jejíž následky dodnes doznívají).
  • nutnost respektování národních a územních charakteristik při možnosti zacílení investic.
  • zdůraznění významu multiplikačního efektu, který vzniká v důsledku investic v oblastech, které nejsou součástí podpory z EU fondů, ale dochází k němu za účasti finančních prostředků z ESI fondů (vč. spillover efektu)
  • poukázání na nutnost řešení témat spojenými s implementací a praktickými poznatky – např. zjednodušování pravidel, odpovědnosti EK vs. členské státy, role a fungování auditů apod.
Podařilo se tak započít diskusi o budoucím modelu kohezní politiky a její roli v rozvoji zemí V4+4 v perspektivě další dekády a položit tak základy pro „koalici“ V4+4 tak, aby bylo možné na celoevropské úrovni prosazovat společnou pozici, a tuto pozici začít prosazovat v rámci nadcházejících předsednictví; vše ve spolupráci s institucemi EU, kde musí probíhat konstruktivní dialog.

Konference byla rozdělena do 3 tematických bloků
  1. ESI fondy v letech 2014-2020 a nejlepší praxe
  2. Strategické plánování jako faktor X pro efektivní řízení ESI fondů
  3. Očekávané trendy a scénáře (včetně makroekonomického pohledu) po roce 2020