Jak na nájemné?
Dovolená bez starostí

Ekonomická situace českých krajů a měst

7.10.2009 - Parlament, vláda, samospráva - Společnost MasterCard ve spolupráci s Vysokou školou ekonomickou v Praze a Sdružením CZECH TOP 100 zveřejnila výsledky unikátního projektu MasterCard česká centra rozvoje 2009, který je národní modifikací každoročního globálního žebříčku ekonomicky nejvýznamnějších světových měst MasterCard Worldwide Centers of Commerce. V rámci českého projektu bylo hodnoceno 14 krajů České republiky a 24 nejvýznamnějších českých měst.

 

Ekonomická situace českých krajů a měst

Společnost MasterCard ve spolupráci s Vysokou školou ekonomickou v Praze a Sdružením CZECH TOP 100 zveřejnila výsledky unikátního projektu MasterCard česká centra rozvoje 2009, který je národní modifikací každoročního globálního žebříčku ekonomicky nejvýznamnějších světových měst MasterCard Worldwide Centers of Commerce. V rámci českého projektu bylo hodnoceno 14 krajů České republiky a 24 nejvýznamnějších českých měst.

Studie nabízí porovnání všech krajů a vybraných měst České republiky v oblasti socioekonomické úrovně a v letošním roce nově také v oblasti investiční atraktivnosti, jednoho ze zásadních faktorů regionální konkurenceschopnosti.

„Oproti roku 2008 jsme hodnotící index upravili tak, aby reagoval na aktuální zásadní změny v regionálních ekonomikách. Negativní stránkou těchto změn je však omezená možnost komparativní analýzy výsledků z roku 2008 a 2009. Zatímco index 2008 se zaměřoval na dlouhodobý vývoj regionů, současná ekonomická situace nás dovedla k závěru, že pro letošní rok se ve studii MasterCard česká centra rozvoje 2009 soustředíme na krátkodobý vývoj,“ vysvětluje prof. Ing. Richard Hindls CSc., dr.h.c., rektor Vysoké školy ekonomické v Praze, a dodává: „Krátkodobý vývoj regionů je navíc s ohledem na aktuální překotné ekonomické změny informačně mnohem více atraktivní.“

SOCIOEKONOMICKÁ ANALÝZA KRAJŮ
První místo mezi kraji obsadilo hlavní město Praha s 88,9 indexními body, druhý je Středočeský kraj (52,0 bodů) a na třetím místě se v těsném závěsu umístil Jihomoravský kraj (50,7 bodů). Žebříček uzavírají kraje Moravskoslezský (40,2 bodů), Zlínský (39,8 bodů), Karlovarský (37,1 bodů) a Ústecký (35,5 bodů).
„Studie MasterCard česká centra rozvoje 2009 jednoznačně odráží současný stav v regionálních ekonomikách. Jejím prostřednictvím se dozvídáme o silných, ale i slabých místech krajů a měst.

Tyto informace tedy mohou zástupcům samosprávy pomoci objevit skryté rezervy uvnitř regionů a měst a z tohoto důvodu jsou výsledky studie velmi cenným materiálem. Jsem proto rád, že se můžeme tohoto projektu zúčastnit již podruhé jako partneři,“ říká Jan Struž, předseda Sdružení CZECH TOP 100. Nejzajímavější závěry studie MasterCard česká centra rozvoje 2009 Výjimečné postavení Prahy (1. místo) mezi českými kraji a městy potvrzuje většina makroekonomických ukazatelů. Praha má navíc velmi pozitivní socioekonomický vliv i na okolní kraje, které jsou na ní navázané. V ekonomice České republiky má specifické postavení, protože vytváří téměř čtvrtinu celostátního HDP. Podle údajů studie MasterCard česká centra rozvoje 2009 je úroveň HDP více než dvojnásobná oproti celorepublikovému průměru. Praha je lídrem také v oblasti investiční atraktivnosti hodnocených krajů a měst.

Další významné regiony Na předních místech se většinou objevuje i kraj Středočeský, Plzeňský a Jihomoravský. Středočeský kraj (52,0 %) se umístil na druhém místě ve srovnání krajů z hlediska socioekonomické úrovně a na pátém místě z hlediska investiční atraktivnosti (56,1 %). Na tuto pozici jej dostalo mimo jiné město náležící do tohoto regionu, Mladá Boleslav, která se umístila v hodnocení investiční atraktivnosti na druhém místě (65,6 %).

Plzeňský kraj je z hlediska investiční atraktivnosti považován za druhý nejlépe postavený kraj (58,7 %), hned za Prahou, za kterou zaostává o více než 40 %. Ve srovnání socioekonomické úrovně krajů se Plzeňský kraj umístil na čtvrtém místě (47,8 %). Ani hlavní centrum tohoto kraje – Plzeň – si v hodnocení nevedla špatně. Mezi městy posuzovanými podle socioekonomické úrovně obsadila třetí pozici s 47,9 %. Na žebříčku investiční atraktivnosti měst zaujala čtvrtou příčku (57,8 %), přičemž ji od bronzové pozice dělí pouhé 0,3 %.
Jihomoravský kraj se na přední místa dostává díky druhé největší metropoli ČR, Brnu. Zatímco v hodnocení krajů podle investiční atraktivnosti se umístil tento region v polovině žebříčku (7. místo s 55,1 %), město Brno dosáhlo na třetí místo (58,1 %), hned za Prahou a Mladou Boleslaví. V oblasti socioekonomické úrovně je Brno dokonce druhé (52,6 %) a Jihomoravský kraj celkově třetí (50,7 %) „Výsledky projektu v letošním roce představují vysoce užitečný výstup pro potřeby regionální politiky, která musí reagovat nejen na dlouhodobé trendy ve vývoji jednotlivých regionů, ale i na výzvy a problémy, které přináší naším regionům, městům a obcím současná hospodářská krize. V tomto směru studie obsahuje velké množství aktuálních a často unikátních informací o krajích a vybraných městech České republiky,“ uvedl RNDr. Josef Postránecký, ředitel odboru rozvoje a strategie regionální politiky Ministerstva pro místní rozvoj ČR.

ANALÝZA MĚST
Praha (1. místo) s hodnotou 95,2 indexního bodu vévodí žebříčku socioekonomicky nejvyspělejších měst ČR. Brno, které se umístilo na druhém místě, za ní zaostává dokonce o více než 42 %. První příčku získala Praha také v hodnocení atraktivnosti měst pro investory (92,6 %). Ve sledovaných ukazatelích potvrzuje Brno pověst druhého nejvýznamnějšího socioekonomického centra v zemi (52,6 %). V pořadí měst sestaveném na základě jejich investiční atraktivnosti se umístilo na třetím místě (58,1 %).

Město Mladá Boleslav se ukázalo být pro ekonomický rozvoj Středočeského kraje nezanedbatelným tahounem. V hodnocení atraktivnosti pro investory se toto město umístilo s 65,6 % hned za hlavním městem Prahou. Ačkoli je Mladá Boleslav neporovnatelně menší než Praha, z hlediska investiční atraktivnosti zaostává za Prahou o pouhých 27 %. Mladá Boleslav přeskočila taková města, jako je Brno, Plzeň, Ostrava a další.

Zdroj: Parlament, vláda, samospráva

Celkové výsledky – srovnání socioekonomické úrovně
Hl.m.Praha           88,9 %
Středočeský kraj     52,0 %
Jihomoravský kraj    50,7 %
Plzeňský kraj        47,8 %
Pardubický kraj      46,6 %
Královéhradecký kraj 46,0 %
Jihočeský kraj       42,9 %
Olomoucký kraj       40,8 %
Kraj Vysočina        40,6 %
Liberecký kraj       40,5 %
Moravskoslezský kraj 40,2 %
Zlínský kraj         39,8 %
Karlovarský kraj     37,1 %
Ústecký kraj         35,5 %
Zdroj: Studie MasterCard česká centra rozvoje 2009

Celkové výsledky – investiční atraktivnost
Hl. m. Praha         98,8 %
Plzeňský kraj        58,7 %
Pardubický kraj      57,3 %
Královéhradecký kraj 57,3 %
Středočeský kraj     56,1 %
Jihočeský kraj       55,4 %
Jihomoravský kraj    55,1 %
Olomoucký kraj       49,8 %
Zlínský kraj         48,0 %
Karlovarský kraj     46,9 %
Moravskoslezský kraj 46,8 %
Liberecký kraj       46,7 %
Kraj Vysočina        44,4 %
Ústecký kraj         36,3 %
Zdroj: Studie MasterCard česká centra rozvoje 2009

Celkové výsledky – srovnání socioekonomické úrovně
1.  Praha            95,2 %
2.  Brno             52,6 %
3.  Plzeň            47,9 %
4.  Hradec Králové   44,1 %
5.  Ostrava          43,7 %
6.  Pardubice        41,9 %
7.  Mladá Boleslav   41,2 %
8.  Olomouc          39,7 %
9.  Liberec          39,4 %
10.  České Budějovice 39,0 %
11.  Zlín             37,0 %
12.  Ústí nad Labem   36,6 %
13.  Jihlava          35,8 %
14.  Karlovy Vary     34,4 %
15.  Kladno           33,3 %
16.  Znojmo           29,5 %
17.  Opava            28,4 %
18.  Frýdek-Místek    27,9 %
19.  Děčín            27,9 %
20.  Teplice          27,8 %
21.  Uherské Hradiště 27,2 %
22.  Tábor            26,7 %
23.  Karviná          26,0 %
24.  Most             24,3 %
Zdroj: Studie MasterCard česká centra rozvoje 2009

Celkové výsledky – investiční atraktivnost
1. Praha            92,6 %
2. Mladá Boleslav   65,6 %
3. Brno             58,1 %
4. Plzeň            57,8 %
5. Hradec Králové   52,8 %
6. Ostrava          51,2 %
7. Pardubice        49,8 %
8. České Budějovice 48,3 %
9. Liberec          46,8 %
10. Olomouc          45,7 %
11. Kladno           45,6 %
12. Ústní nad Labem  44,3 %
13. Zlín             43,8 %
14. Jihlava          41,9 %
15. Karlovy Vary     41,9 %
16. Znojmo           41,0 %
17. Teplice          41,0 %
18. Děčín            39,6 %
19. Opava            39,2 %
20. Frýdek–Místek    37,8 %
21. Most             37,8 %
22. Uherské Hradiště 36,8 %
23. Tábor            36,0 %
24. Karviná          35,7 %
Zdroj: Studie MasterCard česká centra rozvoje 2009