Role a význam předsednictví v Radě EU
Předsednictví v Radě EU je jedním z nejdůležitějších, nejnáročnějších avšak zároveň nejprestižnějších úkolů vyplývajících z členství v EU. Role předsedající země je nejen organizační, ale také zprostředkovatelská, politická a reprezentační.
Pořadí, ve kterém se státy v předsednické roli střídají, schválila Rada pro všeobecné záležitosti a vnější vztahy dne 13. prosince 2004. Rozhodnutí stanovuje pořadí předsednictví až do roku 2020 a bylo při něm dbáno na střídání zemí podle jejich velikosti i geografické polohy. Česká republika se předsednictví EU ujme 1. ledna 2009.
Převezme tuto funkci od Francie a bude ji k 1.červenci 2009 předávat Švédsku. Také proto bude během příprav českého předsednictví probíhat intenzivní komunikace s představiteli Francie a Švédska. ČR není první z nových členských zemí, která bude EU předsedat – již v první polovině roku 2008 tuto funkci převezme Slovinsko.
Působnost Rady EU jsou obecně vymezena v čl. 202 SES (ve znění Smlouvy z Nice). Jejími hlavními úkoly jsou:
- koordinace hospodářské politiky členských států
- rozhodovací pravomoci
- pravomoc svěřit Evropské komisi provádění Radou přijatých a vydaných aktů
Má obecnou legislativní pravomoc ve všech oblastech, které nemá ve své kompetenci Komise. Na návrh Komise přijímá právní předpisy (nařízení, směrnice, rozhodnutí). Tato rozhodnutí číní v určitých případech společně s Evropským parlamentem.
V oblasti 2. a 3. pilíře (společná bezpečnostní a zahraniční politika, a policejní a justiční spolupráce v trestních věcech) má Rada rovněž rozhodující pravomoci. Připravuje státům doporučení, provádí úkoly stanovené Evropskou Radou. Pověřuje Komisi uzavíráním dohod se třetími státy.
Formace Rady
Každá členská země je v Radě zastoupena na ministerské úrovni.
V této instituci neexistuje stálé členství – formálně existuje jedna Rada, vzhledem k různým agendám, které Rada projednává, existuje v jejím rámci několik formací.
Nejvýznamnější je tzv. Rada pro všeobecné záležitosti (General Council), která je složená z ministrů zahraničních věcí, popř. z ministrů pro evropské záležitosti. Schází se každý měsíc a rozhoduje i o záležitostech Společné bezpečnostní a zahraniční politiky. Důležitou formací je i tzv. ECOFIN – Rada složená z ministrů financí.
Další formace Rady se uskupují následovně dle projednávané agendy v oblasti: zemědělství a rybolovu, průmyslu a obchodu, zdravotnictví, školství, životního prostředí, justice a vnitra, dopravy. Pokud se projednává agenda, která spadá pod více ministerstev, schází se tzv. JUMBO Rada. Nejčastěji se schází ministři zemědělství, ECOFIN a Všeobecná rada - nejméně 1x měsíčně.